Čím to, že se v poslední době vyrojily hned dvě kozlohry? Na rozdíl od Goat Simulator má Escape Goat 2 výmluvu ve svém předchůdci, prakticky totožné arkádě Escape Goat z března 2013, která vyšla pro PC a Xbox 360.
Za nepříliš známým dílkem stojí obdobně "známí" vývojáři MagicalTimeBean, miniaturní studio garážového charakteru, které vzhledem webu i počtem her působí, jakoby teprve včera opustilo vývoj freewarovek a odhodlalo se vypravit na rybník vývoje her prodávaných za peníze. Zatímco však z biografie studia čpí mladický amatérismus, totéž se rozhodně nedá říct o hře Escape Goat 2.
Poznej svého vnitřního cholerika
2D grafiku hry můžete snadno posoudit z okolních obrázků, ale ani soundtracku nechybí náležité retro kvality. Hratelnost se rovněž obejde bez moderních výstřelků, přesto však funguje na jedničku – někde na internetech jsem se od fanoušků například dočetl, že Escape Goat 2 je nejvýznamnější puzzle hrou od Portalu, ale i mě třeba co do originality více učaroval Swapper...
Kdepak, největší předností Escape Goat 2 je úcta k tradicím. V kůži kozla hopsáte po čtvercích, občas posunujete krychličky a jindy zase řešíte jak spustit dvě cvakátka najednou. K dispozici je však i několik skvěle se doplňujících prvků.
Některé levely třeba sází na vašeho autonomního myšího parťáka, který může vlézt do jinak nedostupných míst, jiné úrovně naopak po hráči chtějí brutální rychlost a bezbřehé kmitání. Postupy se vzájemně kombinují, doplňují a variují do fungujícího mixu, který zůstává přehledný, ale zároveň hráče stále něčím překvapuje.
zdroj: Archiv
Vzniká tím výbušná směs perfektně nadesignovaných rébusů, které se navíc nestydí za enormní náročnost řešení. Několikrát má člověk chuť praštit s počítačem o podlahu a učinit přítrž sebetrýznění, jenže pak jej podmanivá atmosféra hry a chytře poskládané levely stejně zatáhnou zpátky do svých tenat.
Je to návykové, profesionálně vymyšlené a především sympaticky divné, protože ovládáte tandem kozla a myši. Na rozdíl od Goat Simulator však Escape Goat 2 není na první pohled experiment, ale hra s promyšlenou strukturou a jasným záměrem. Po chvíli navíc přijmete i divnou pohádkovou atmosféru plnou zachraňování ovčích duší a vrhacích hlodavců...
Jak je to s tou druhou mincí?
Žel však bohu však nelze zapírat, že některé aspekty obtížnosti, ale i formální stránky hry stále poněkud smrdí korunou. Vyloženě zamrzí, že se v některých momentech můžete velmi snadno dostat do bodu odkud není návratu. Hráč jednoduše pošoupne kozlíka špatnými dveřmi, skočí do špatné jámy nebo stiskne špatný knoflík a ejhle, jediným řešením je pak restart kola a začátek od nuly.
"Nefér" obtížnost sice může být výzvou sama o sobě, problém však nastává vlivem nepředvídatelnosti některých rébusů. Jednoduše řečeno, u spouštěcích čudlíků, které pro další postup musíte spustit a přestavět tak část levelu, prakticky nikdy není jasné, co konkrétně se vlastně změní.
Nelze tak dopředu vytvořit funkční plán řešení, což občas vede k frustrujícímu uvěznění kozlího já do pasti. Nestává se to často, avšak u hry, kde je řešení problémů hlavním prvkem hratelnosti, to naštve dvojnásob.
Jindy pak řešení levelu spoléhá namísto mozku na hbité reflexy – překonání několika málo map se tak snadno může zvrhnout v opakovačku naučených postupů až do kritického bodu, a pak obvykle rychlou smrt, když se vám skákající kozel ZASE (krucifix himlhergot!!) sekne o pár překážejících pixelů.
Pomalejší odezva avatara (kozel se nezastaví na pětikoruně a často tak spadne do neprostoru) i enginu (po každé smrti následuje několik bolestivých sekund "efektního" restartu, při nichž člověk doslova cítí, jak stárne) tak kalí jinak parádně sestavěný řetězec map a úkolů. V neposlední řadě může někoho namíchnout i kratší trvanlivost hry, pohybující se někde u tří až čtyř hodin.
Na druhou stranu, za desetieuro se pro příznivce hopsaček jedná o malé posvícení. O to více, když si uvědomíme, z jakých poměrů Escape Goat 2 vychází. Máte-li tedy alespoň trochu zalíbení v hopsačkách a zároveň oceníte kvalitní řemeslnou práci, nechte se k hraní Escape Goat 2 zlákat. Poděkují vám vývojáři, ale možná i výrobci klávesnic či gamepadů.
