Dungeonland - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC, MAC

Verdikt: Ne nezábavná akce říznutá principy hack ‘n’ slash, která uchvátí náhodně generovanými lokacemi, vtipem, výzvou a nezvykle nízkou cenou. Vzápětí vás však zklame neoriginalitou herních mechanismů a hromadou bugů.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 6/10

Jak hodnotíme

metacritic 67/100

15. 2. 2013 v 20:10 - Recenze Autor: Jakub Kovář Komentáře: 0

Zapomeňte na příběh a upozaďte význam zkratky RPG, který se ve spojení s dungeony a kobkami všeobecně skloňuje. Dungeonland je spíše akční mlátička, než nějaká hra na hrdiny, kde je třeba rozvíjet své schopnosti a činit důležitá rozhodnutí. S oběma přimhouřenýma očima by se hra dala označit za brutálně osekaný hack ‘n’ slash, který vás nejdříve vyděsí šíleně vysokou obtížností, aby vzápětí odkryl chytlavé jádro hry, které spočívá procházení tří víceméně náhodně generovaných prostředí a porážení desítek silných nepřátel. Ideálně v multiplayeru.

dungeonlandpoutak

Základní premisou hry jsou boje v uzavřených arénách, kde musíte buď rozsekat na cucky nějakého toho bosse, nebo si poradit s hordou nepřátel, kteří se objevují u zničitelných spawn-pointů. Klíčem k úspěchu je samozřejmě rychlá likvidace červů, kteří nepřátele plivou – jinak hrozí, že vás rychle se obnovující vlny nepřátel převálcují. A na to potřebujete především rychlé reflexy: Dungeonland totiž svou ideu zábavního parku pro hrdiny podkládá ďábelsky vysokou obtížností a frenetickou akcí.

Zběsilostí soubojů někdy připomíná jiné dílko distribuované Paradox Interactive – Magicku. Na rozdíl od ní ale bohužel bitvy postrádají originalitu kouzelnického titulu a zamrzají u klasického klikání a používání skillů ve stylu Diabla, Titan Questu a dalších. Ano, je to zábava, ale nic, co jsme neviděli už stokrát.

V singleplayeru ani ránu

Mimo to určitě při hraní upotřebíte i zvládnutí základů taktiky a hlavně slušnou skupinovou domluvu přes Skype, TeamSpeak apod. Proč? Protože Dungeonland je titul hlavně multiplayerový, a pokud se do něj vydáte s boty, nejspíše zapláčete nad výdělkem - umírat budete každých třicet sekund. Povolat do zbraně i přátele je tak naprostá nutnost, a jestliže nemáte s kým hrát, okamžitě na Dungeonland zapomeňte a věnujte se úplně jiné hře. Pokud však dáte dohromady minimálně tříčlennou skupinu, čtete dál a bruste meče.

Překvapením pro fandy RPG bude fakt, že za zabíjení nepřátel a postup levelem nedostáváte žádné zkušenosti, ale jen peníze. Výměnou za ně si pak můžete odemykat nové zbraně a zbroje pro své hrdiny (ani po deseti hodinách ale nevím, zda mají jen kosmetický efekt, nebo reálně zvyšují poškození či obranu), nová povolání nebo perky, jež jsou základním stavebním kamenem různých buildů. Na enormní různorodost se zde však nehraje – postava může mít najednou jen dva různé pasivní perky, jednu speciální schopnost, a dva útoky od začátku určené povoláním.

Povolání jsou celkem tři a role si dělí klasickým způsobem: tank (válečník), léčitel (mág) a DPS (zloděj). U každého povolání si můžete za peníze dokoupit ještě několik specializací a trošku rozšířit výběr, ale třeba zrovna u válečníka vychází první sub-povolání jako zdaleka nejlepší a ostatními nemá příliš cenu se zabývat. U ostatních je pak jakési alternování možné, nicméně ani náhodou výrazně nemění herní styl postav.

Zábava pro otrlé

I přes mizernou možnost úprav je však hraní za každou postavu zábavné. Dodržení skladby skupiny pak není nutností, jen pouhým doporučením – naše tříčlenná skupina měla velice solidní výsledky i ve složení 2x zloděj, 1x healer. Hraní samotné je potom zábavné: napomáhá tomu jak sice stokrát viděný, ale relativně fungující systém soubojů popsaný o něco výše, tak náhodné generování nepřátel a v omezené míře i celých levelů. Hlavní devizou je však překvapivě šílená obtížnost, jejíž nastavení začíná na hard a popis lakonicky konstatuje, že budete umírat. A má nebývalou pravdu – než projdete první třetinu úrovně, může to trvat klidně celou hodinu.

Obtížnost vás sice žene vpřed a nutí vás zkoušet různé kombinace perků, ale už po několika hodinách přestáváte vidět jakékoliv zlepšování vašich schopností. Zkrátka zjistíte, že v daleko větší míře záleží na náhodě než na skutečném učení se, jak hru hrát. A to je škoda. Pozornost tak musí udržet povedené vtipy a velmi slušná grafická stylizace.

Těsně nad průměr však hodnocení hry sráží zavšivení desítkami bugů, z nichž nejzávažnější je asi postupný propad FPS na jakékoliv konfiguraci (herní seanci jsem začínal na stabilních 60, končil na stabilních 5) a náhodné odpojování hráčů v průběhu akce. Něco málo vylepšil nedávno vyšlý patch, do budoucna se situace jistě zlepší, ale v tuhle chvíli to prostě pořád není ono.

Zajímavá myšlenka, pokulhávající realizace

A ono je to naprosto stejně s celou hrou – některé myšlenky jsou zajímavé, ale rozhodně nejsou dotažené (nejvíce je to vidět na nejasnostech ohledně dokupování výbavy) a ten nejzábavnější herní mód, v němž se může čtvrtý hráč ujmout role Pána jeskyně a užít si hru z úplně jiné perspektivy, je k nedodělaný. Však posuďte sami: jde jen o jednu mapu, jakožto temný pán si musíte vystačit jen s náhodně vybranými kartami a chystání pastí nějak víc dopředu či případné navrhování levelu hra bohužel neumožňuje.

Dungeonland je hra se zajímavým nápadem, která doplácí na realizaci. Pokud počkáte několik týdnů a měsíců, než se odstraní největší chyby a neodradí vás neoriginalita ani vysoká obtížnost, můžete se s partou přátel velmi slušně pobavit. Na žádnou velkou extázi to však není.

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.