Donkey Kong Country Returns 3D – recenze

3DS

Recenzovaná verze: 3DS

Vychází na platformách: 3DS

Verdikt: Na první pohled roztomilá a půvabná plošinovka, ze které se po hlubším ohledání vyklube jedna z nejnáročnějších a nejobsáhlejších hopsaček současnosti. Skvělý remake, u něhož výrazněji zamrzí jen občasné trable s ovládáním a komplikovaný multiplayer.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 83/100

Objednat na JRC.cz - obchod plný zábavy

2. 11. 2013 v 15:00 - Recenze Autor: Miloš Bohoněk Komentáře: 0

Zase mu ukradli banány! Sopka ve středu ostrova vyvrhla podlý kmen Tiki Taků, který začal hypnotizovat veškerou ostrovní zvěř za účelem akumulace žlutého bohatství. Což hrdinný opičák samozřejmě nemůže nechat jen tak být, jako že se Donkey Kong jmenuje.

Donkey Kong Country Returns 3D – recenze

Byť jsou ze dřeva, Tiki šamani nejsou žádná ořezávátka. Donkey Kong Country Returns 3D umí být pěkně náročnou hrou, u které si (snad) sportovně zanadávají i Nintendovci odkojení brutálním Battletoads z NES. Ostatně, majitelé Wii moc dobře vědí, která bije, protože miliony z nich již vlastní Donkey Kong Country Returns z roku 2010.

DKCR byl velice povedeným restartem plošinovkové série od Retro Studios (Metroid Prime, Mario Kart 7), který pak dostali do rukou Monster Games, pro něž jde o dosud nejhlubší zářez. Co do původního obsahu nechali originální verzi z Wii netknutou, pouze ji drobně rozšířili a upravili. Ke konci přilepili několik povedených úrovní, překopali ovládání pro potřeby Nintenda 3DS (takže už žádné třepání), stáhli kvalitu grafiky a přidali volitelný odlehčený mód.

V něm má Donkey Kong i jeho jetpackový parťák Diddy Kong extra srdíčko k dobru a v obchodě vybírají z vícera pomocných předmětů. Wiičkový sortiment červených balonů, papouška nebo „brnění“, byl nyní rozšířen o silnější vozíky, příruční barely s Diddym nebo zelené balónky coby poslední záchranu při pádech do propastí.

V novém přístupnějším módu jsem absolvoval většinu hry a nemohu říct, že by původní hratelnost výrazně ulehčoval, jak se mnozí harcovníci obávali. Zelené balónky lze užít maximálně třikrát, ale padacích míst bývá v úrovních klidně několik desítek a navíc goriláka občas ani nevynesou dostatečně vysoko.

Je-li tedy člověk plošinovkovým elévem, bude se v DKCR 3D trápit bz ohledu na zvolenou obtížnost, a pro zdárné dokončení úrovně se ji prostě bude muset pořádně naučit nazpaměť. Ledaže osmkrát zemře a rozhodne se využít služeb Super Guida, stříbrného opičáka, který úroveň dokončí za vás, ale veškeré sebrané předměty si ponechá a ani neukáže skrytá zákoutí. To znáte už z Wii.

Malá VELKÁ hra

DKCR 3D je ohromně rozsáhlá. Podobně jako u her s instalatérem Mariem, uměním není doskákat na konec úrovně. Uměním je vyzobat veškerý obsah. Základ je každopádně tradiční: titul obsahuje porci osmi světů, které jsou rozdělené do různých, úžasně rozličných prostředí, zahrnujících jednotlivé levely. V každé úrovni jsou, někdy velice záludně, skryté kousky puzzlů, trsy banánů, peníze nebo čtveřice písmen K-O-N-G.

Jejich pečlivým sbíráním můžete otevřít speciální úroveň v každém z osmi světů a až tyhle speciální úrovně kompletně vyzobete, otevře se náročný devátý svět. Až kompletně vyzobete svět devátý, dostanete možnost absolvovat veškeré dosavadní úrovně zprava doleva, s minimálním zdravím a bez pomoci Diddy Konga… Už je vám to jasné, kolego? Nevadí, k tomu se stejně jen tak nepropracujete. To jen abyste se nedivili, proč handheldová hra zabírá přes 2GB a lidé s ní zápolí ještě měsíc po zakoupení.

DKCR 3D možná neobsahuje tolik originálních prvků jako Super Mario 3D Land, nikterak nevyužívá možností trojrozměrného obrazu a klidně by se obešel bez dolního displeje, leč mé plošinovkové já zde přesto bylo spokojenější. Oproti prostorovému Mariovi jsem ve zdejším 2.5D prostředí mnohem lépe kontroloval skoky a odhadoval dopady, byť určité výtky k ovládání by se našly.

...

Především Donkey Kongova brzdná dráha rozčiluje. Hopsáte-li po drobných plošinkách, po každém dopadu je nutné brzdit, sic gorilák sklouzne do propasti. A nepotěší ani nechtěné, leč časté kutálení se – kolikrát měl můj Donkey Kong jenom bouchnout do země, ale místo toho se zabalil do kotrmelce a odkutálel se zubaté do náruče. Nebo udělal přesný opak, totiž nereagoval na povel ke kotrmelci.

Ve spojení s nahodilými checkpointy je místy nevyzpytatelné ovládání krutým faktorem, kvůli kterému jsem kolikrát 3DS odložil a šel si provětrat hlavu. Nemám problém segmenty opakovat z důvodů vlastní hlouposti či neschopnosti, ale jak není hra stoprocentně vyladěná a pro jedno krizové místo nutí opakovat dlouhé pasáže, mozek vře frustrací. Nekompromisní obtížnost už ale k Donkey Kongovi patří a komu to nevoní, nechť si dá třeba Kirbyho.

DKho exotika

Nesčetněkrát jsem skonal i proto, že na mě tvůrci vybafli s dosud neznámým typem nepřítele nebo environmentální pastí. Což jim však v důsledku slouží ke cti. DKCR 3D je úžasně variabilní hrou, která nepřestává překvapovat a člověka neustále drží v pozoru.

Každý z osmi světů obsahuje unikátní druhy přírodních nástrah i zvířecích padouchů (jen by se nemuseli věčně oživovat). Standardní kytky masožravky jsou brzy nahrazeny kolabujícím lešením, skákajícími chlupatými koulemi, pštrosy na chůdách, dělobuchy, zrádnými kraby, chapadly masivní chobotnice nebo fatálními tsunami.

Rozmanitost překážek je neskonalá a vězte, že zdaleka ne všechny nepřátele eliminujete klasickým skokem na kebuli. Někdy je třeba do nich vrazit kotoulem, jindy je zase nejprve pofoukat. Vážně! Každý svět je pak samozřejmě zakončen náročným soubojem s bossem, který se do značné míry vymyká dosavadním pravidlům hry a vy tak musíte přijít na efektivní taktiku. Ohromným pomocníkem je v tu chvíli malý opičák Diddy Kong, kterého Donkey Kong může nosit na zádech a díky Diddyho raketovému pohonu krátce poletovat.

Většinu úrovní si odběháte, odskáčete a odručkujete po svých, ale tvůrci vytvořili i početnou snůšku parádních jezdeckých levelů. Klasickou hratelnost příjemně oživují a co do obtížnosti rozhodně nikterak nepolevují. Jednou se opičák veze v důlním vozíku a přeskakuje z jedné kolejnice na druhou, jindy letí na raketovém barelu à la Jetpack Joyride nebo osedlává nekompromisního nosorožce. Jen škoda, že při rychlé jízdě je kamera občas až příliš přiblížená, zatímco jindy je zjevné, že titul původně vznikal pro televizní obrazovky a v některých pasážích je banánový geroj vysloveně titěrný.

Původní hra na Wii též obsahovala lokální multiplayer na jedné obrazovce pro dva, zde je však hraní s parťákem podmíněno koupí dvou kopií na dva handheldy. K 3DSku se holt čtyři ruce nenacpou, jenomže kdo z vás má doma dvojici 3DS nebo identicky vybaveného souputníka?

Stojíte-li tedy před dilematem, doporučuji koupi starší wiičkové verze, jelikož z lokální kooperace vykřesáte více zábavy, než z hrstky nových úrovní v 3D verzi. Ať už se ale rozhodnete jakkoliv, dostanete kromobyčejně obsáhlou a rozmanitou plošinovku, která by rozhodně neměla uniknout žádnému milovníkovi žánru.

Tagy: plošinovka

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.