Město duchů
Hned na začátek upozorním, že Dead Rising 3 upoutá pozornost bez ohledu na verzi. Jak na konzolích, tak i na PC se nejvýraznějším rysem hry stala evidentní inspirace v sandboxech typu Grand Theft Auto či Saints Row. Dead Rising 3 zkrátka boří hradby nákupního střediska a z určitého úhlu pohledu je nyní téměř klasickou městskou akci. Naštěstí to ale není jediná pozitivní charakteristika. Díky unikátnímu spojení s nekonečnou likvidací nakažených i skvěle navrženým designem mapy, se z DR3 stal nejkomplexnější survival simulátor současnosti.
Seznamte se tedy s Los Perdidos, depresivně potemnělou alternativou skutečného Los Angeles. Nová virtuální metropole rozhodně nehýří pastelovými barvami či humorem, jako nákupní komplex v předchozích dílech. Ohromnou zkázu, vynucenou řáděním desetitisíců potácejících se usmrkanců a blížícím se vojenským zásahem, si nyní hráč uvědomuje mnohem intenzivněji. Že je něco špatně, pozná okamžitě. Třeba při pohledu na oprýskanou fasádu domu z chudinské čtvrti, vyzdobenou odstíny krve a hnisu. Dá se říct, že problematika zombie invaze ze sebe díky změně prostředí svlékla komický převlek.
Velkorysost na pohled
Není to ale jen tísnivá upřímnost, co hráče napoprvé uhodí v Los Perdidos do očí. Krom všudypřítomné deprese jej ohromí i prostor, který se kolem něj v podobě poničených městských bulvárů rozvinul. A s velkorysým zpracováním otevřené herní mapy, kterou z jednoho konce na druhý rozhodně do minuty nepřeběhnete, padla v Dead Rising 3 i veškerá pravidla o tom, jak má survival akce vlastně vypadat.
Stejně jako prostor, je totiž i hra samotná prosycená nebývalou velkorysostí. Proto se od předchozích dílů liší i v mnoha dílčích aspektech. Třeba svou filmovostí. Dead Rising 3 už nechce být chudou příbuznou velkých mainstreamových her a sebevědomě dává na odiv ambici být velkým blockbusterem. Není problém, aby na hlavní městskou ulici dosedl dopravní boeing a sroloval při tom desítky aut a tisíce těl... O kvalitě animace sice můžeme dlouze diskutovat, nicméně snahu ohromit nelze hře upřít.
Mimochodem, chvíle s letadlem je spojena i s novým pojetím level designu. V záři jisker vzniknou z boeingu ohromující trosky, které posléze vytvoří úplně nový průchod mapou a stanou se její organickou součástí. Jde o malý příklad toho, jak Dead Rising 3 rozvíjí téma „obyčejné městské akce“ a k masovému vraždění přidává i skvělou kombinaci interiérů s exteriéry.
Rozervaný trup letadla je později následován mnoha obdobami, například pouličními krámky (jakýsi dílčí návrat k nákupním kořenům série) a dále kiny, divadly, honosnými vilami, hospodami i hanbinci. Zkrátka čímkoliv, co k velkému městu patří. A věřte, že téměř vše lze navštívit, vykrást a ještě si přes okno či pootevřené dveře zkrátit či ozvláštnit další cestu.
Interiéry budov jsou s ulicemi tak harmonicky propojeny, že žádný průběh mapou není nikdy stejný. Stačí přeskočit o jednu zídku navíc, uhnout na jinou pavlač nebo se skutálet po špatných schodech a už je nutné vytáhnout interaktivní mapu. Kde to k čertu jsem? Dead Rising 3 vás dokáže neustále překvapovat.
Grand Theft Rising
Prostředí nákupního centra z minulých dílů tvůrci opravdu důvtipně překonali. Aniž by se změnil základní koncept hry, velící mordovat zombie čímkoliv, třeba záchodovou štětkou, připadáte si díky pestré náplni a zcela nepřímočarému průchodu mapou jako v úplně jiné hře. Možná vám bude opravdu připomínat Grand Theft Auto.
Dlužno podotknout, že když už Dead Rising 3 převzala koncept otevřeného města, nemohla se vyhnout některým souvisejícím řešením a důsledkům. Především volí pragmatičtější přístup k dopravě. Protože bulváry Los Perdidos jsou dlouhé, boční uličky spletité, a všude v nich se kymácí nevídané množství zombií (mnohdy až tisíce hlav na jedné křižovatce) museli autoři nabídnout nové možnosti cestování. Proto si na kdejakém rohu můžete sednout do různých dopravních prostředků, motocykly počínaje a stavebními bagry konče.
V záchvatu hromadného ničení
Majitelé Xbox One dobře vědí, že cestování dopravními prostředky nakonec vůbec není na závadu. Naopak, z Los Perdidos se v pozici za volantem stala úžasně zábavná jatka. S užitím auta jako štítu a s citelným nárůstem počtu zoufalců na scéně dostala jejich likvidace vpravdě hromadný rozměr.
Nemám sklony k virtuálnímu sadismu a tyto řádky se mi nepíší lehce, ale jestli jste za vrchol zábavy v Dead Rising 2 považovali jednorázové „zpluhování“ zombíků terénním autem, zde si to samé, avšak v ještě větších rozměrech, můžete užívat v podstatě donekonečna. Tisíce, ba desetitisíce zpráchnivělých hlav vytvořily v ulicích nový urbanistický prvek - infekční závěje, které hráč v roli rolbaře odklízí jako běžnou sněhovou nadílku.
zdroj: Archiv
Návrat sandboxu
Při „uklízení“ není v Dead Rising 3 zakázáno vůbec nic. Ani krádež silničního válce, pod nímž se jednolitá masa těl mění v rudošedý puding. Masovost zabíjení, podporovaná až hystericky rychlým respawnem, podle mě skoro až absurdně odvádí pozornost od hlavního poslání hry, totiž od snahy přežít a z umírajícího města utéct. Dead Rising 3 zvolila tak volnomyšlenkářský styl, že na rozdíl od původních dílů hráč ani nemá pocit, že je v nebezpečí. Prostě si hraje - válcuje a vraždí. Promiňte...
Volnost a bezstarostnost je cítit na každém kroku. Vždyť už jenom fakt, že nemusíte neustále hledat Zombrex, nebo vodit přeživší do bezpečných zón, je změna jako hrom. Však o tom psal Honza Olejník v recenzi Xbox One verze.
Trojka je de facto právě tím bezstarostným sandboxovým módem, který se představil v remaku Dead Rising 2: Off the Record. Nyní ho jen tvůrci přizpůsobili novým podmínkám, respektive zbavili se všech zbývajících kompromisů, složitostí i otravných návratů a nabízí univerzální zábavu uvnitř davu. Nic dalšího než efektnost a efektivita jeho lynčování vás nemusí zajímat.
Pozor, čas plyne
I když... možná by vás přece jen něco dalšího zajímat mělo. Ve hře se totiž neubráníte několika pohlavkům. Že není čas zbývající do blížící se „asanace“ tak okatě prezentován, ještě neznamená, že vůbec neplyne. Některé kapitoly hry na sebe zkrátka nenechají čekat. Hra to bohužel zapomíná akcentovat, a občas tak zničehonic obrazovka zčerná, hlavní děj se uzavře, a vy musíte (nebo měli byste) restartovat posledních řekněme třicet minut zábavy.
Naštěstí má Dead Rising 3 cit pro kompenzaci. Ponechala si sympatickou vlastnost v podobě kamarádského restartu. Můžete tedy začít znovu nejen dílčí kapitolu, ale dokonce i celou hru bez ztráty nasbíraných zkušeností, bodů a statistik. Ty díky nepřerušovanému růstu dělají hru neustále zábavnější, efektnější a vlastně i znovuhratelnější.
Veškerá data zůstávají zachována (a zpětně se zase přenáší do hlavní hry) i při spouštění příběhového DLC obsahu, který je jedním z trumfů recenzované PC verze. Čtyřlístek příběhových kapitol nazvaných Untold Stories of Los Perdidos, na které majitelé Xbox One verze poslušně čekali skoro celý rok, si můžete na PC vychutnat v celku a v libovolném pořadí.
V každé epizodě sledujete osud města z odlišné perspektivy a čeká vás také odlišná postava, zbraně i děj. Opět se můžeme pobavit nad kolísavou úrovní jednotlivých částí, ale prostý fakt, že jsou v PC verzi všechny, de facto anuluje veškeré stížnosti. Jde o bonus. A jako takový ho ani nemusíte hrát, pokud nechcete.
Pět ran do klobouku
Dead Rising 3 jsem už několikrát označil za téměř klasickou městskou akci. Na podporu této teze se musím zmínit ještě o charakteru příběhových misí. Ty se po gtačkovském způsobu omezují na zaběhnutý koloběh činností „vyzvedni, přivez a všechny při tom pokos“, a proto se v nich začalo zřetelně častěji střílet.
Dead Rising 3 lišácky nechává vždy na výběr, s jakou výbavou do misí skočíte. Charakter nezanedbatelné části úkolů však svádí k použití palných zbraní, což je docela změna. Dead Rising 3 už oproti minulosti nepůsobí jako tréninkový kemp hráčů baseballu.
Palné zbraně, kterých je nyní velmi solidní nabídka, dělají společnost chladným zbraním již minimálně z padesáti procent, což hru opět připodobňuje ke zmíněné konkurenci. Zároveň jí to ale znovu poskytuje četné výhody. Především dostaly mise úplně novou akční dynamiku.
Nejistý na spoušti
Když už jsem zmínil střílení, podělím se také o celkové dojmy z ovládání PC verze. Nejprve samotná palba. Líbila se mi značná tolerance nepřesnosti zásahu. Dělá to ze střílení zábavu. Celý systém bych přirovnal k tupostřelbě ze zahnuté vzduchovky na pouti, kdy do zadní stěny maringotky vypráskáte siluetu růžičky, kterou jste chtěli trefit, ale na konci vám ji ze soucitu dají.
Přesto se v souvislosti s ovládáním hry nevyhnu kritice. Kočírovat hru přes klávesnici a myš znamená smířit se s poněkud pomalejšími reakcemi na prudké změny pohybu i míření a zároveň musíte tolerovat i některé léta neřešené problémy.
Především hrdina v záplavě sebratelných předmětů rád zvedá ty úplně nepotřebné. A kdykoliv svačí, nesmyslně odhazuje aktuální zbraň. Je to stejně nepříjemné, jako neohrabaná a pomalá kamera, která z pohybu v uzavřených prostorách dělá peklo. Kvůli PC verzi Dead Rising 3 nenávidím točitá schodiště.
Hardware napadrť
Dead Rising 3 na drobné nedostatky vůbec docela trpí. Mnohdy jde přitom jen o koncepční nejasnosti - třeba když se zombíci, kteří normálně neumí vyšplhat na jakýkoliv stojící předmět, naprosto dokonale chytají zrcátek jedoucích aut. Kvůli podobným problémům PC verze opravdu nevoní jako šlechtěné ovoce.
Korunu všemu nasazuje katastrofální technická optimalizace. Je úplně jedno, kolik jste toho přečetli o slíbeném odemknutí frameratu v PC verzi. Přes třicet FPS se v Dead Rising 3 vyhoupnete málokdy, protože na to váš počítač zkrátka nebude mít.
Kvůli hardwarové náročnosti, na kterou ani počet zombií na scéně kupodivu nemá vliv (framerate padá i v jednoduchých koridorech a banálních animacích) si málokdo vychutná nové a bohaté možnosti individuálního nastavení grafických detailů. Všichni si musíme počkat na patch či spíše na sérii patchů, s nimiž snad jednou opravdu docílíme toho, že PC verze bude vypadat líp než konzolová. Možnosti existují, zatím však zůstávají nevyužité.
Pokud PC verze může ještě nabídnout něco, co byste v konzolové hledali marně, už se mohu zmínit jen o podpoře modderské komunity a spojení se Steamem. Nic dalšího (výrazného) už PC port Dead Rising 3 nepřináší. Konzolový a PC obsah je de facto totožný, stejně jako herní pravidla i splynutí singleplayeru s kooperativní spoluprací. Ale čekali jste snad víc?
Důležité je, že v Dead Rising 3 všechno nějakým zázračným způsobem funguje a hra je i přes sérii drobných hloupostí a technických nedodělků pořád zábavná a znovuhratelná. Bohužel, kdo doufal, že PC port odstraní všechny minulé neduhy, spletl se. V tomto ohledu není počítačová předělávka žádným příjemným překvapením.
