Name: Daemonica CZ - recenze
Item: Daemonica
Rating: 6

Píše se rok 1350 a Nicholas Farepoynt přijíždí do ospalého městečka v Anglii vypátrat, proč záhadně mizí obyvatelé. V tom mu pomůže schopnost rozmlouvat s mrtvými, kolem čehož se tato česká akční adventura točí.

Autor: David Ducháček
Publikováno: 22.června 2005

Verze hry: česká/prodávaná
Doba recenzování: 1 týden

zdroj: tisková zpráva Děj nové hry Daemonica odkrývá události roku 1350, kdy se náš hlavní hrdina s bájným jménem Haresh al-Dorem – známý též pod civilním jménem Nicholas Farepoynt - vydává na další nucenou pouť v duchu krysaře. Už jen samotná vzpomínka na Nicholasův příchod do vesnice vyvolává zděšení a nedůvěru lidu z Cavornu. Málokdo mu věří, přece jen lid 14. století dal spíš na pověry než vlastní rozum. Nicholas si však svou nedověru částečně způsobuje sám svým ne zrovna skautským chováním – pomocí tajného lektvaru, sebeobětování a dávno nepoužívaného obřadního jazyku (daemonika) dokáže rozmlouvat s mrtvými.

Do Cavornu přijel vyšetřovat vraždu mladého manželského páru. Zpočátku se situace jeví jako zcela jasná a Nicholas začne mít pocit, že zde maří čas. Opak však byl pravdou. Stačilo jen natrefit na vstřícný lid a rázem se z jednoduchého případu stal pořádný oříšek. Nicholas je nepřímým účastníkem (ve snu slyší křik oběti) další vraždy a vyšetřování se začíná řádně komplikovat. Ztrácí se cenné důkazy, lidé nechtějí spolupracovat, starosta je nadutý pitomec a hlavní podezřelý je stále neznámý...

• Akční adventura s nádechem mystiky
Nicholas vás bude provázet celou cestou pěti nepříliš rozsáhlými akty. Daemonica se snaží útočit na tuzemské publikum lákavým a stále populárním mixem akční adventury a minimalistickými prvky PRG s nádechem mystiky. Předem bylo jasné, že nepůjde o nějaký přelomový letní megahit, který by sesadil z trůnu stařičké krále žánru. V domácím prostředí však má šanci na úspěch, neboť nabízí pár zajímavých nápadů. Nevím, zdali bych mezi hlavní lákadla zařadil i příběh, který částečně připomíná postavu z knihy Nekroskop, ale dost možná vás hra dostane svým pohodovým herním stylem.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Hra má celkem pěkné animované intro, po jehož skončení se dozvíte více o vašem poslání a charakteru vaší osobnosti. Poté se hra přepne do 3D pohledu, ve kterém zůstane celou dobu vyjma loadovacích sekvencí a dějových pauziček. Během některých důležitých událostí se místo klasických enginových videosekvencí objevují kreslené komixové skicy. Tento prvek je pro svou vlastnost oživit hru nenásilnou formou stále používanější.

• Záliba v alchymii
zdroj: tisková zpráva Herní aktivity v Daemonice vyplňuje převážně putování po krajině, její průzkum a rozhovory s postavami. Dialogy jsou velmi podstatnou součástí hry a bez nich nemáte šanci na další postup ve hře. Bohužel občas se stává, že musíte, ač neradi, zbytečně absolvovat tuny textu (je možné ho urychlit), než se dozvíte informaci, kterou jste již dávno tušili, jen vám ji někdo „oficiálně“ potvrdil. Jelikož je Daemonica temná záležitost s příměsí hororu, nečekejte žádné humorné scénky ala Monkey Island. Naopak, setkáte se zde s arogancí, nadutostí a opovržením a to vše jen díky vaší temné minulosti. Díky chytrému diáři ale o žádný důležitý rozhovor nebo úkol nepřijdete, vše se automaticky zaznamenává a informace máte stále při sobě.

Vaší nepopularitě napomáhá záliba v alchymii, respektive v černé magii. Vytváření rozličných lektvarů je stěžejní dovedností hrdiny. Hravě zvládne jednoduché nápoje doplňující zdraví (Sneeyin dech), ale také speciální silné sérum (Soulgreep), které ho „teleportuje“ do říše mrtvých, kde je možné rozmlouvat se zemřelými, kolem čehož se celá hra točí. Lektvary si Nicholas připravuje ve svém příbytku ze vzácných rostlin, jejichž výskyt je různý. Na skalách roste velmi vzácný Slzoskal, na březích řek zase poměrně často naleznete Vodněnku a poblíž hřbitova občas narazíte na Krvelistec. Jakékoliv lektvary však lze připravovat výhradně ve vašem příbytku! Jen tam máte k dispozici všechny pomůcky a hlavně mrtvolný klid. Soukromí je pro vás životně důležité.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Souboj nebo raději domluva?
Někoho možná zarazí nepříliš akční styl, jaký Daemonica předkládá. Na nějaký ten souboj sice občas dojde, nicméně je jich podstatně méně než v příbuzných titulech. Některým se lze vyhnout, jiné jsou povinné, což se dá říct i o úkolech. Ovšem potěší, když máte možnost se z nepřítelem „domluvit“ aniž byste mu cokoliv usekli. Hrubá síla tedy nemusí být vždy ideálním řešením. Nicméně občas se násilí nevyhnete. K boji používáte meč, s nímž si Nicholas zdroj: tisková zpráva dobře rozumí. Zpočátku jsem měl sice opačný pocit, ale to je vedlejší.

Poté, co si nakloníte Cavornského kováře, máte možnost rozvíjet svoje šermířské schopnosti, a to se vyplatí. Boj je poměrně primitivní a připomíná lehce vylepšený systém z Diabla. Sečné údery mají dvojí podobu, přičemž hra rozlišuje jednouchý a dvojitý – podle toho, jestli kliknete levým tlačítkem myši jednou nebo dvakrát. Až budete mít více bojových zkušeností, získáte ještě další úder, aby vaše pravé tlačítko myši nezůstalo nevyužité. Určitě bych vám neměl zatajit možnost krytí pomocí mezerníku.

Jen stěží si dokáži představit vaše putování bez kvalitní mapy. Ta má zakresleny hlavní lokace červeným křížkem, mezi kterými je možné cestovat pouhým klikáním na ně. Snadno a rychle se tedy „teleportujete“ z místa na místo. V případě, že jen tušíte přibližnou polohu hledané osoby nebo místa, stačí do mapy kliknout, čímž se vytvoří zelená šipka a ta vás k místu navede. To není špatné a mnohokrát tuto funkci oceníte. Bez zajímavosti není ani to, že hra má několik různých konců v závislosti na vašem stylu hraní.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Grafika nijak zvlášť nepřekvapí
Daemonica je po grafické stránce asi nejvíce podobná velkému hitu, který se před pár lety objevil pod jménem Dungeon Siege. Některé lokace a prvky mi přišly stylem zpracování téměř totožné – obilí, pole, lesy, stromy, cesty atd. V tom bych však vedle částečné zastaralosti žádný zásadní problém neviděl. Tvůrci (grafické studio RA Images) se jistě ze všech sil snažili vytvořit něco originální, nového a neotřelého. Nakolik se jim to povedlo, nechám však raději na vás. Celkově úroveň prezentace se totiž podle mne nachází jen lehce nad pomyslnou hranicí průměru. Aneb přesně tam, kde Daemonice docházejí síly a nápady, nabývá již lehce omšelý, ale stále dobře hratelný Dungeon Siege novou energii.

zdroj: tisková zpráva Zklamáním jsou však rozhodně venkovní prostory, kde se budete pohybovat mnohem častěji, neboť většinu vašeho putování budou vyplňovat pátrací akce v lesích, na skalách, klášterech a vesnicích. Potěší, že tvůrci nezapomněli do hry začlenit pár oživovacích efektů – ve vzduchu sem tam poletují ptáci (nejdou zabít), po zemi pobíhají krysy (ani ty nejdou zabít) a ve vesnicích dovádějí na polích slepice (?). To by možná před pěti lety někoho dostalo do kolen, jenže v roce 2005 jsme na podobné detaily zvyklí a nejen to. Čekáme toho víc.

Jindy totiž zamrzí, jak staticky hra působí a nebýt kymácejících se stromů a plápolajících ohýnků, málem bych si pomyslel, že celá hra je jedno velké jeviště plné kulis. Třeba voda vypadá hodně podivně a z cestou si ji nespletete jen proto, že je přes ni obvykle položen můstek. Nedostatkem polygonů však převážně trpí větší objekty, jejichž hranatost trochu zavání pohodlností grafiků.

Asi nejzvláštněji bylo v Démonice vyřešeno zobrazení vnitřních prostor. Ač jsou pěkně vykreslené a detailní, za stěnami představujícími hranice místností je černá tma, která halí všechno ostatní. Jelikož můžete celou mapou rotovat kolem své osy, výsledný dojem působí dost nereálně – jako byste byli v nějakém editoru hry. Mnohem lepší a myslím i realističtější by bylo nechat celý výhled odkrytý.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Občas jsem byl také svědkem zasekávání hry při donačítání dat z CD, což ale může závada mého přijímače. Z technického hlediska jsem vedle zmiňovaných interiérů žádné další výrazné nedostatky neodhalil.

• Ozvučení a český dabing
Hudební doprovod si rozhodně zaslouží pár řádek textu, neboť je velmi zdařilý. Na svědomí ho má Martin Linda, jehož jméno je zapsáno i pod titulem Berušky. Musím s radostí říct, že tenhle člověk svému řemeslu opravdu rozumí a nebýt jeho hudebního doprovodu, hra by hodně utrpěla na hratelnosti a ztratila by svou hororovou atmosféru. Autor hudby se totiž rád pouštěl do temných melodií plné smyčců, varhan v šikovné kombinaci s klávesami. Výsledkem je opravdu nezvykle kvalitní hudební doprovod navíc přehrávaný ve vynikající kvalitě (formátu WMA). A jelikož nejsou soubory nijak chráněny ani kódovány, můžete si hudbu směle pouštět mimo hru.

zdroj: tisková zpráva Škoda jen, že se zvukové efekty moc nepovedly. Je jich hodně málo a nejsou příliš kvalitní. Zvířata ani lidé nevydávají reálné zvuky a to je škoda. Samostatnou kapitolou jsou však dialogy, jejich kompletní namluvení zasluhuje velkou pochvalu, a to nejen proto, že se ho ujala současná herecká špička - P. Soukup, M. Táborský, V. Fišer, D. Suchařípa.

Stáhněte si: Trailery...

Související články: Novinky

David Ducháček
autorovi je 23 let, dříve psal pro GamePort a nyní působí i v Levelu, pracuje jako správce sítě, nejraději má akční hry všeho druhu a mezi jeho nejoblíbenější tituly patří Dungeon Master, Shadowman a Half-Life