V poslední době se nemohu ubránit pocitu, že se začíná blýskat na lepší časy všem zarytým druhoválečným stratégům. Talonsoft nedávno vydal datadisk ke své hře Rising sun, SSI vypustili dalšího Panzer Generala a co nevidět tu bude i anglická verze očekávané real-time strategie Sudden Strike. A aby toho nebylo málo, tak ani ne po 10 měsících od posledního dílu, vyšel nový, v pořadí již pátý, Close Combat s podtitulem: Invasion Normandy. To už je slušný příval taktických her v relativně krátkém časovém období věnující se druhé světové válce a vezmeme-li v úvahu, že kolikrát není celé měsíce do čeho píchnout, musíte mi dát jistě za pravdu. Před přečtením tohoto článku je vhodné shlédnout naší starší recenzi čtvrtého dílu Close Combatu, kde je velice obsáhle popisován styl a způsob hraní těchto strategií.

• Operace OVERLORD
Invaze v Normandii s krycím názvem Overlord byla bezesporu jedním z nejvýznamnějších momentů druhé světové války. Její význam spočíval ve vylodění spojeneckých vojsk v oblasti Normandie (část Francie) a jejich následném postupu do vnitrozemí. Německé vrchní velení samozřejmě předpokládalo, že k invazi dojde, ale nikdo nemohl tušit, kde přesně se vylodění opravdu uskuteční a tak byl postaven na západním pobřeží mohutný obranný val. A právě tento obrovský komplex zahrnující i masivní bunkry, měl odrazit spojenecká vojka při snaze o vpád do němci ovládané Evropy. Jak tato operace, která se 6. června 1944 doopravdy uskutečnila, dopadla, asi každý z vás ví, ale co takhle si ji na vlastní kůži odzkoušet? Tomu si myslím žádný ze stratégů neodolá. Ať už budete chtít na straně spojenců zopakovat brilantní invazní akci nebo naopak v roli německých obránců nahnat amíky zpátky na pláže a donutit je stáhnout se zpět do Velké Británie, v každém případě to bude opravdu velká výzva a je na vás hráčích, se jí chopit.

Operace Overlord ale nezahrnovala „pouze“ vylodění. Do oblasti Normandie bylo totiž v noci z pondělka 5.6. na úterý 6.6. 1944 shozeno mnoho parašutistických a výsadkových oddílů. Ty měly za úkol obsadit a udržet předem stanovené pozice, dokud jim na pomoc nepřijedou posily, které se úspěšně vylodí na pobřeží. Touto snahou chtěli spojenci udržet protivníka na strategicky výhodných místech. To proto, aby se všichni nevydali k plážím pomoci svým spolubojovníkům odrazit invazi.

• Vylodění začíná
Začátek hry tedy velice věrně zobrazuje veškeré dění od samého začátku. Pokud si zvolíte rozsáhlou kampaň, nedivte se, že budete začínat s jednotkou výsadkářů kdesi v poli. Kromě parašutistů se zde samozřejmě vyskytují i jednotky které přistály v týlu nepřítele ve speciálních vlečných kluzácích. Impozantní je pak velká bitva, která zobrazuje mapu doslova posetou opuštěnými kluzáky, do kterých se lze i schovat před přilítajícími kulkami. Postupně až si vytvoříte ony stabilní pozice, se jako velitelé přesunete na pláže a zahájíte hlavní část invaze, tedy vylodění, a pak budete dál postupovat do vnitrozemí. Ale pokud se vám tento scénář příliš nezamlouvá, tedy zvláště jeho průběh, není problém vyzkoušet si to samé za druhou stranu a snažit se všemi silami invazi zmařit, což může být velice zajímavé. Stejně tak jako když jste minule v „Battle of the Bulge“ zkoušeli prolomit americkou frontovou linii.

Samozřejmě musíme vycházet z toho, že Němci byli vcelku hodně zaskočeni, protože počítali s vyloděním spojenců v Calais, což je místo v severní Francii, které je nejblíže Anglii a proto větší část jejich vojsk hlídala právě toto mylně zvolené místo a do poslední chvíle skoro všichni věřili, že útok na Normandii je pouze spojenecká lest na odvedení jejich pozornosti. Když si tuto chybu německé velení uvědomilo, bylo příliš pozdě, mezitím spojenci dobývali vnitrozemí a měli vybudované předmostí. Díky tomuto omylu měli do jisté míry spojenci převahu a proto je i v této hře „lehčí“ bojovat právě za ně.

• Vše při starém
Herní systém je prakticky totožný s CC4, tedy velká mapa je rozdělena na mnoho menších lokací, o které postupně bojujete. Můžete si dle libosti rozmístit leteckou a dělostřeleckou (popřípadě minometnou) podporu. Ona zmiňovaná pomoc bitevních lodí je možná pochopitelně pouze u spojenců a jen u scénářů které mají blízko k pobřeží nebo se na něm přímo nacházejí. On vůbec celkový pohled na CC5 svědčí o tom, že kromě nových scénářů a map vlastně od minulého dílu k žádné změně nedošlo. Na tomto místě by drtivá většina kolegů recenzentů jistě Invasion Normandy totálně smetla ze stolu s průpovídkou o nastavované kaši. Proč se k nim nepřidám ? protože zastávám zcela opačný názor.

Talonsoft rovněž vyrobil spoustu si nazvájem velice podobných her, kterým říkáme „Campaign series“ a u hráčů jako takových jsou nesmírně oblíbené. Přesně tak je to i s Close Combaty, musíme je chápat jako hry, které jsou určeny pro speciální část stratégů. Nejde o to, kolik položek bylo od minule inovováno, ale o to, jak kvalitně po obsahové stránce je taková strategie odvedena a v tomto případě je vše uděláno na jedničku s hvězdičkou. Close Combat je pro mě pojem, který uznávám a kterého si velice vážím - mě jako hernímu válečnému stratégovi daly tyto strategie hodně, umožnily mi zahrát si ty nejvýznamnější operace druhé světové války, které se odehrály v Evropě a proto na ně nikdy nedám dopustit, tohle není nastavovaná kaše ani omylem.

• Útok lodními děly versus morálka
V CC5 stejně jako v předešlých dílech záleží hodně na morálce vojska a ta když klesne na určitou úroveň je konec bitvy, pokud si to ale v herních volbách nenastavíte jinak. Já to udělat musel, protože při hře za spojence mě to doslova štvalo. Není žádným tajemstvím, že Američané a Angličané během vylodění hojně využívali své podpůrné prostředky, které v tomto případě představovaly bitevní lodě, kterých se kolem Normandie potulovalo doslova nepočítaně. No jen si představte, že se schováváte v masivním bunkru, do kterého začne střílet najednou několik desítek lodních kanónů, do jejichž průměru hlavně se vejde i dospělý člověk. Nechci se posmívat, ale myslím, že kde kdo by si doslova nadělal do gatí a tak i soupeřova morálka. Pokud jsem ve hře tuto podporu z moře použil, klesla morálka během pár minut na kritickou úroveň. A rozhodně mě nebaví hrát bitvu nějakých 5 minut a končit s průměrným výsledkem jenom proto, že někdo dostal strach a odmítl se mnou bojovat.

Pokud si vypnete kontrolu morálky, můžete vesele během mise (pokud na to ovšem máte) vyhladit všechny protivníky. Čím víc oponentů zlikvidujete, tím méně jich zbude do dalších misí - to si myslím je jak logické tak rozumné. Hlavním měřítkem úspěšnosti mise je ale samozřejmě to, kolik zaberete Victory pointů (takové ty vlaječky) a proto je důležité soustředit se nejen na eliminaci protivníka ale také na zabírání strategických bodů, jen tak je možné ukončit bitvu s nejlepšími výsledky.

• Aspoň ty detaily
Někteří hráči si dříve docela stěžovali na stupidnost některých jednotek, zvláště pak tanků a obrněných vozidel, které když jste je náhodou nechali na pro ně nevhodném místě, se o sebe nedokázali absolutně postarat. Neříkám, že nyní je vše vyřešeno, ale je to zase o krůček dál, přeci jen jsou posádky těchto vehiklů trochu bystřejší a rychleji sami reagují, spolu s volbou „Ambush“, jsou schopny i samostatného ústupu, ale stejně není nad to, když je ovládáte přímo. Určité zlepšení lze pozorovat i u speciálních efektů jako jsou výbuchy a kouře, snad ještě nikdy nebyly hezčí a propracovanější, jejich kvalita je velice realistická. Já vím, je to pouze detail, ale o mě je známo, že jako perfektcionalista se soustředím hlavně na drobnosti a ty dokážu kolikrát ocenit právě nejvíce.

Kdybych chtěl vše co jsem napsal shrnout, tak Close Combat 5: Invasion Normandy je dalším stejně kvalitním pokračováním úspěšné ságy válečných real-time strategií. Sice prakticky na vlas stejné, ale i stejně kvalitní a u tak atraktivního scénáře jakým invaze v Normandii bezesporu je, snad není ani co řešit.