City Life - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

City Life - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

1. 6. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Série SimCity ztratila monopol na strategické simulace o stavění velkoměst. Je ale City Life konkurenceschopné nebo se jedná jen o trapně parazitující klon? Hloubkové srovnání jednotlivých prvků obou her pouze u nás...

Autor: Bergy
Publikováno: 1.června 2006
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 2 týdny

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Život ve víru velkoměsta většina lidí buď dobře zná nebo si ho minimálně dokáže představit. Přináší řadu výhod, jako snadné kulturní vyžití, dostupnost obchodů a podobně. Vysoká aglomerace ale kromě větší anonymity obyvatelstva má i stinné stránky. Mimo jiné třeba silné znečištění, boj s kriminalitou nebo střety skupin lidí s rozdílným životním postojem. Tohle všechno patří k běžnému chodu každého velkého města a komu by to v reálném životě nestačilo, určitě si to už mnohokráte vyzkoušel i virtuálně, zejména v herní sérii s názvem SimCity.

Odlišnosti od SimCity 4
Další možností je zbrusu nová hra City Life, která si dost bezostyšně vzala SimCity za vzor a hodně věcí si přisvojila, zbytek trochu upravila nebo zjednodušila. Ovšem pozor, i když City Life vypadá na první pohled jen jako ubohý klon snažící přiživit se na dobře osvědčeném modelu budování velkoměst, zdání klame. Tvůrci ze společnosti Monte Cristo se totiž rozhodli pohlédnout na správu virtuálního města z jiného úhlu než jejich konkurence. Zaměřili se zejména na obyvatele, kteří jsou právě v SimCity bráni jako jednolitá skupina skládající se pouze z chudých, střední vrstev a bohatých.

V City Life je to jiné a právě zde spatřuji asi největší a zároveň zásadní rozdílnost obou her. Občané se dělí do celkem šesti vzájemně odlišných kategorií, přičemž každá z nich představuje jakousi separátní komunitu. Na úplném dně se vyskytuje spodina (Have nots) žijící buď v polorozpadlých barácích nebo chudinských slumech. Pracovní uplatnění naleznou třeba jako pomocná síla, uklízeči nebo na skládkách. Střední vrstvy se rozcházejí na dvě další skupiny, které se vzájemně nemají moc v lásce. První z nich jsou standardní dělníci (Blue Collars) pracující hlavně ve firmách a továrnách produkující smog a další znečištění města. Ti druzí (Fringes) si žijí na podobné úrovni, ale vyznávají spíše duševní nebo umělecké hodnoty než tvrdou manuální práci. Pouze tito lidé mohou učit v základních školách nebo prodávat v malých obchůdcích potraviny. Pracují však především v dílnách, jenž ničím nezamořují své okolí (umělecké předměty, hračky).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Vyšší třídu představují rovněž dvě skupiny. Kravaťáci (Suits) se starají o vyšší management továren zaměstnávajících klasické dělníky nebo mají vlastní obchodní firmy. Protipólem jim jsou například úspěšní módní návrháři nebo univerzitní profesoři (Radical chicks). Obě garnitury se jinak mohou do města přistěhovat nebo se rekrutovat díky vzdělávacímu procesu z Blue Collars nebo Fringes. Samotný vrchol pak patří smetánce (Elites), což jsou ti nejbohatší, nejvlivnější a nejúspěšnější lidé ve městě.

Nesnadné občanské soužití
Výčtem skupin bychom mohli tuto kapitolu uzavřít, ale sranda teprve začíná. Autoři totiž podle všeho nechtěli jen suše rozčlenit obyvatele města, aby to jako vypadalo zajímavě. Naopak vše má hlubší význam a tak opravdu úspěšné město může být pouze to, ve kterém jsou zastoupeny úplně všechny skupiny lidí včetně Have nots. Důvod je prostý, popeláře nebo uklízeče vám přeci nebude dělat kravaťák nebo učitel, a pokud vám tyto pracovní síly chybí, je zaděláno na problémy a protesty. Ani opačná situace není ideální, bez vyšších vrstev se totiž rovněž nelze obejít, jedině ony jsou totiž klíčem k dalšímu rozvoji města. Celá řada nových objektů, budov a továren je nedostupná až do chvíle, kdy se vám podaří získat předepsaný procentuální počet té či oné vyšší třídy obyvatel. Řešením tedy je vytvoření optimální rovnováhy, kde největší podíl budou mít střední vrstvy, ale při zachování menšinového podílu i všech ostatních tříd obyvatel. Tento herní model ostatně více odpovídá reálnému světu a v této oblasti převyšuje SimCity 4.

Koncepce města proto musí být rozvržena především účelně a na krásu hledět až poté. Jedná se o domov pro různé skupiny lidí, které se nejenže nemají v lásce, ale klidně si na potkání dají pěknou nakládačku a to doslova. Podobným situacím se dá naštěstí vcelku jednoduše předejít, zvláště, když ještě máte na mapě dostatek prostoru a jednotlivé čtvrtě umístíte dál od sebe. Nicméně residenční oblasti existují jen jako jeden základní typ a ovlivnit můžete pouze hustotu osídlení vámi označené výseče. Nápověda vám sice dokáže dopředu říci jaká skupina obyvatel se na konkrétní parcelu nejspíše nastěhuje, ale nikde není napsáno, že se tomu tak doopravdy stane. Jestli chcete, aby se ve vámi vytyčené oblasti usídlili třeba Fringes a dané místo bude na pracovní příležitosti stejně přitažlivé i pro Blue collars nebo Have nots, je to tak padesát na padesát, že se záměr podaří.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Opět je tedy patrný prvek náhody jako ve skutečném světě, kdy platí, že sousedy a rodiče si zkrátka nevyberete. Pokud ale přeci jen chcete mít větší jistotu, je potřeba v dosahu zbudovat jen jeden druh průmyslu či firem a je víceméně vyhráno, neboť odpadnou lákadla ostatních společenských vrstev. Zapeklitá situace ale nastává ve chvíli, kdy expanze města spojí jednotlivé čtvrtě zase v jeden celek. Rozbroje mezi lidmi jsou následně nevyhnutelné a řeší se nejčastěji stavbou sociálních center.

Ovšem ne všechny skupiny obyvatel se mezi sebou nenávidí. Každá komunita má naopak vřelé vztahy mezi svými nejbližšími (například Blue collars se velmi dobře snesou s Have nots a Suits, Elites zase s Radical chicks a Suits atd.). Čím jsou ale obyvatelé na spektru životního postoje dále od sebe, tím větší nevraživost u nich roste (například Fringes nemají rádi Blue collars s Elites a z duše nenávidí Suits).

Spousta scénářů
Vraťme se nyní k hlavní nabídce City Life. Ta je poměrně obsáhlá a když do ní vstoupíte, čeká vás výběr z pěti odlišných regionů (mírné a tropické pásmo, hory, kaňony a sluneční oblast). Každý region má dále v průměru čtyři až pět scenérií rozčleněných na menší dílky mapy. Nejdříve si jeden kousek mapy dle vlastního výběru zaplatíte a v průběhu hry přikupujete další. V tomto bodě je to podobné jako v SimCity 4 ale s tím rozdílem, že zde je terén více členitý. Díky velkému počtu vodních ploch, roklin, skal nebo kopců jsou prostory k zastavění poměrně malé. Někdy je možné stavět jen na úzkém pruhu pobřeží a tak už po chvíli musíte přikupovat další pozemek, aby město mohlo expandovat. Úprava krajiny není před ani během hry možná, musíte zkrátka pracovat s tím, co máte. Pro nespokojence je ale pro všechny případy ke hře rovnou přikládán editor.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Obrovským plusem City Life je rovněž skutečnost, že zde dostáváte úkoly. Zadání jsou odstupňovaná do třech vzrůstajících úrovní (brozová, stříbrná, zlatá) a představují cíle jako dosažení určitého počtu obyvatel, minimálního měsíčního přijmu města, procentuální zastoupení vyšších vrstev atd. Každá další úroveň logicky obnáší větší nároky, za odměnu se vám ale odemykají zamčené regiony a scenérie. Podle mého názoru je tohle přesně to, co SimCity 4 vyloženě chybělo. V City Life tak máte vždycky vytýčené nějaké cíle, ke kterým se upíná vaše snažení. Je sice pravdou, že datadisk Rush Hour původní SimCity 4 notně vylepšil, ale mise ve stylu dojeď s hasícím vozem na místo a uhas požár se s tímhle rozhodně nedají moc srovnávat. Pro úplnost ještě dodávám, že všechny přístupné mapy plus ty, co si v průběhu ostré hry odemknete, lze hrát i v tzv. free módu, kde žádné úkoly nejsou a můžete si zde dělat co chcete.

Naditá pokladna
Budovací principy City Life jsou v zásadě stejné jako v celé sérii SimCity. Vytváří se parcely pro domy, průmysl, řeší se infrastruktura a zapomínat se nesmí ani na zdroje elektrické energie a likvidování odpadů. Do toho všeho je nezbytné vsunout vzdělávání, lékařskou péči, ochranu obyvatel a zabránit požárům. V případě City Life je ale dobře patrné určité zjednodušení. Například elektrárnu stačí postavit a o nic se už nemusíte starat. Žádné vedení nebo výpadky sítě vás neobtěžují. Dokonce nemusíte zajišťovat ani zásoby pitné vody a stavět potrubní sítě pro vodovod.

STŔÍDÁNÍ DNE A NOCI
Plynulý automatický přechod od svítání, přes poledne, večer a hlubokou noc v City Life nenaleznete. Autoři se zřejmě chtěli vyhnout situaci, při které by hráči byli neustálou změnou světelných podmínek spíše rušeni. Přišli tedy s řešením, které počítá s jakousi samoobsluhou. Díky tomu si každý může sám zvolit jaké denní období mu bude herní mapu osvětlovat a to na libovolně dlouhou dobu. Pro tento účel jsou v uživatelském rozhraní k dispozici čtyři tlačítka (úsvit, den, západ, noc), kterými se lze jednoduše překlikávat. Pro názornost porovnejte následující čtyři obrázky znázorňující jednu a tu samou scénu, ale pokaždé s jiným nasvícením.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Současně je zde daleko snazší vydělávání peněz, takže rychleji plníte pokladnici a město se může lépe rozvíjet. Tato skutečnost zřejmě bude opěrným bodem pro zaryté zastánce SimCity 4, kteří nedají dopustit na větší detailnost a složitost správy vlastních měst. Zde musím potvrdit, že v tomhle směru City Life ztrácí body. Na druhou stranu se ale zase nedá upřít lepší spád celé hry, kdy všechno pěkně odsýpá jedna radost a u jedné mapy netrávíte celé mládí.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Podobná a přesto rozdílná grafika
Ani u vizuálního zpracování se nedá jinak než obě hry nesrovnávat. Zatímco SimCity 4 i přes nějaký ten rok od vydání působí z ptačí perspektivy více roztomileji, při přiblížení se rozdíly smazávají. Pokud navíc kamerou v City Life najedete až do úrovně pohledu chodce na chodníku, objevíte dosud netušené detaily, o kterých se SimCity 4 ani nesnilo. Pomocí šipek na klávesnici se můžete libovolně procházet vlastnoručně vytvořeným městem a obdivovat okolí z velmi netradičního pohledu. Navíc právě v této chvíli nejvíce vyniknou detailní fasády domů, zahrady, parky nebo třeba i pytle se smetím válející se na neuklízených chodnících apod.

Trochu mi ale vadila skutečnost, že jak auta, oblečení lidí nebo design budov se zde vyskytuje jen v několika stále se opakujících variantách. Když třeba zavítáte do čtvrti Fringes, na silnících nepotkáte jiná auta než Volkswagen brouk či Volkswagen minibus. Ze začátku mě dost zaráželo i vzezření silnic, kdy úzké vozovky byly lemovány doslova pěšími zónami. Časem se ale ukázalo, že se jedná jen o chytrý nápad autorů, jak si dopředu vyrobit prostor pro upgrade silnic. Díky tomu nemusíte zasahovat do zástavby budov, nové jízdní pruhy prostě jen ukrojí část ze širokých chodníků. Vskutku elegantní řešení.

HW nároky
Náročnost této hry odpovídá dnešní době a tomu co vidíte na okolních obrázcích. Na mém počítači AMD Athlon 64 3500+, 2GB RAM a GF 6800GT při rozlišení 1280x1024 běželo vše v poklidu na maximální detaily (viz obrázek s nastavením). Testoval jsem i na slabším stroji s 512MB RAM a Radeonem 9600 PRO, kde to hratelné také bylo, ale musel jsem stáhnout rozlišení na 1024x768 a dát střední detaily. Rozdíl v kvalitě zobrazení je ovšem znát.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Cena a lokalizace
Ač je tato recenze z anglické verze hry, na domácí trh se City Life chystá plně počeštěné a to prostřednictvím distributora US Action. Podle všeho ale až v průběhu srpna, což znamená ještě minimálně dva měsíce čekání. Mnohem příjemnější informace se ovšem týká ceny tohoto titulu, která bude činit pouhých 299,- Kč. Tato cenová hranice bývá obvykle vyhrazena spíše béčkovým hrám, ale v případě City Life by toto zařazení bylo naprosto mylné a naopak se jeví jako parádní koupě. Není bez zajímavosti, že SimCity 4 se v základní verzi i po třech letech prodává za 399,-Kč a Deluxe edice (SimCity4 + datadisk Rush Hour) za 499,-Kč.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Celkově mám z City Life velmi dobrý pocit. Čekal jsem původně pouze klasický klon snažící se vytřískat co se dá z léty osvědčeného herního systému SimCity, ale ukázalo se, že autoři měli snahu jít dál a přinést do hry nové nápady. Šestice sociálních vrstev nebo opravdové úkoly ve scénářích jsou toho ostatně dostatečným důkazem. Je sice pravdou, že správa města není tak promakaná jako u konkurence, ale to zase může spoustu lidí naopak potěšit. Každopádně teď už zbývá si jen počkat, s čím se vytasí SimCity 5.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Cheaty...

Související články: Novinky, Vše o sérii SimCity

Bergy
autorovi je 25 let, pracuje v IK+EM jako správce ekonomického systému a specializuje se na strategie všeho druhu






 
 
Bergy
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Povedená stavitelská hra ala SimCity, vylepšená o větší počet sociálně odlišných skupin obyvatel, což přináší řadu nových problémů a situací. K dalším kladům patří skutečné mise s úkoly, přívětivější finanční správa města, detailní grafika a nezvykle nízká prodejní cena. Hlavním nedostatkem proto zůstává pouze skutečnost, že základní herní princip není originální, ale převzatý z her od Maxisu.

Nejnovější články