Autor: Martin Havlíček Publikováno: 28.prosince 2007 | Verze: PC 1.04/česká+konzolové Doba recenzování: 1 měsíc |
UbiSoft se odhodlal ke kroku, který není v dnešní době zrovna obvyklý, ale bezesporu to je rozhodnutí chvályhodné. Místo toho, aby jednu hru vydal na několika platformách, vytvořil tři odlišné kousky, které jsou přizpůsobeny možnostem a potřebám toho či onoho systému. Tu nejdůležitější a také nejprodávanější xboxovou verzi asi dobře znáte, a na tomto místě pouze dodáme, že PlayStation 3 edice je s ní téměř totožná. Pozdější (letní) vydání vykompenzovali vývojáři majitelům PS3 exkluzivním obsahem (14 nových multiplayerových map a dva nové co-op módy) a integrací pohybových možností ovladače SIXAXIS do hry. Nakláněním gamepadu můžete (teoreticky) zaměřovat, a ovládat pohyb postav a strojů. Bohužel, v praxi funguje leda tak to zaměřování (ačkoliv pomocí analogové páčky je to pohodlnější), kdežto provádění pohybových úkonů je vzhledem k nízké citlivosti senzorů pouze idylkou. Postava na pohyb ovladače někdy vůbec nezareaguje a jindy třeba provede úplně jiný úkon (po naklonění ovladače doprava se otočí doleva atd.). Rozdíly mezi konzolovými a PC verzí jsou pak ještě mnohem markantnější. Dokonce natolik, že je jednodušší vyjmenovat, co mají společného, než popisovat jednotlivé odlišnosti. Tak tedy, PC verze přebírá příběh a to i s animacemi, které jej vypráví. Všechny tyto klipy byly nadabovány do češtiny. Výkon je to profesionální, ale kvality a věrohodnosti originálu dle mého názoru ani zdaleka nedosahuje. Úpěnlivé snažení dabérů o napodobení chrapláku ostřílených amerických důstojníků působí nejen nepřirozeně, ale občas i směšně. Zkrátka kdyby dotyčný stál vedle mě, tak jej ponouknu, ať si odkašle. Problém je i se synchronizací hlasu a videa. Ve většině videoklipů se to podařilo na výbornou, občas je ale velmi výrazně patrné úsilí o zrychlení monologu tak, aby skončil za rovno s klipem a v několika případech to lokalizační tým úplně vzdal, a tak se hlas s videem rozchází – panáček na videu přestane hýbat ústy, ale hlas běží dál. Vesměs však hodnotím lokalizaci jako kvalitní. Chyby v textech musíte hledat skoro lupou a na dabing si zvyknete (ostatně, některé postavy jsou namluveny velmi dobře). Fajnšmekři stejně sáhnou po originále a lidé, kteří mají s angličtinou problémy vezmou CZ verzí zavděk. zdroj: Archiv GRAW 2 PC CZ Tiscali video 1 Opět se pustíte do boje proti mexickým rebelům, kteří kují pikle nebezpečně blízko amerických hranic. O politických aspektech konfliktu a o pozadí vašeho aktuálního poslání jste informování před započetím mise. Vedle animace jsou k dispozici také zevrubné textové informace a taktické rady. Na tom samém místě také dáváte dohromady tým a výbavu. Možnosti jsou obrovské; vybíráte nejenom jednotlivé zbraně, ale také do jisté míry výbavu zbraní. Limitováni jste pouze nosností a konstrukcí jednotlivých kousků arzenálu (na všechny zbraně nelze připevnit přídavný granátomet atp.). Už tyto prvky větší, že taktické plánování bude hrát důležitou roli. Pohled kamery Největší vizuální rozdíl mezi PC a konzolovými verzemi spočívá v pozici, ze které hru nahlížíte. Vývojáři se rozhodli namísto typicky konzolového pohledu „přes rameno“ využít klasickou first-person perspektivu, podobně jako tomu bylo v GRAW 1. Tím pádem samozřejmě odpadla funkce automatického krytí za překážkami a specifické přestřelky, během nichž máte v krytí dokonalý přehled o situaci na poli. Tento prvek v PC hře nahrazuje taktická mapa, jejímž prostřednictvím můžete dávat přesné povely vašim parťákům a to v reálném čase. Aby se z taktické střílečky nestala realtime strategie, tak vývojáři znemožnili zobrazení kompletní mapy území. Povely samozřejmě můžete zadávat i ve first-person módu pomocí kolečka na myši a to i z pohledu vašich spolubojovníků díky kamerám na jejich přilbách. Vedle klasického „jdi tam“ a „následuj mě“, nechybí ani povel „zaútoč“ a „kryj“. zdroj: Archiv GRAW 2 PC CZ Tiscali video 2 Umělá demence Všechno tedy nasvědčuje tomu, že jde o týmovou střílečku. Ano, takový úmysl švédští vývojáři z GRIN asi měli, jenže realizace se jim moc nepovedla. Členové vaší jednotky se totiž chovají jako naprostí idioti. Největší problém nese název „pathfinding“. Nejenže vojáci občas volí tu nejhorší cestu k cíli, oni k němu dokonce někdy ani nedojdou. Nejednou se vám stane, že se soudruh odštěpí od zbytku jednotky, a k určenému bodu se vydá jinudy, třeba přes nekryté území. Dotyčný nemachruje, dotyčný je blbec a na to většinou doplatí smrtí. Na rozdíl od konzolových verzí nemůžete na PC raněného vyléčit. A jakoby to k vysloužení titulu „hardcore hra“ nestačilo, checkpointy jsou rozmístěny na poměrně vzdálených pozicích a funkce quicksave je občas omezena. Zasekávání o překážky je rovněž velmi časté. GRAW 2 je velmi obtížná hra. Nepřátelé mají dobrou mušku a avatar vydrží sotva pár zásahů. Díky tomu a výše umíněnému (checkpointy, nelze léčit atp.) vám hra vydrží dobrých patnáct hodin. Bude to ale čas vyplněný šnečím plížením podél stěn a opakovaným procházením stejných pasáží. Platí to zejména pro některé mise. Multiplayer Vývojářům nemůžeme upřít snahu vytvořit rozmanitou náplň hry: v deseti levelech budete pokládat výbušniny, likvidovat tank, ale také třeba zachraňovat zajatce. Občas vás překvapí i nějaký ten zvrat... Těmito levely jsou pak inspirované některé multiplayerové mapy. V porovnání s PS3 hrou, která je v tomto směru vybavena nejlépe (40 map, 13 herních módů), je nabídka počítačové verze slabá. Přesto však nelze říct, že by tuto stránku hry vývojáři zanedbali. Každá z deseti map je navržena s pečlivostí a všechny z nabízených módů jsou hratelné. zdroj: Archiv GRAW 2 PC CZ Tiscali video 3 Okrové Mexiko Co se koloritu týče, tak jasně vítězí multiplayerové levely nad singleplayerovými. Prostředí, ve kterém se příběh odehrává, je nesmírně fádní. Je to zvláštní, neboť v případě konzolového originálu jsem takový pocit rozhodně neměl. Zřejmě je to tím, že vývojáři konzolové verze umějí Mexiko lépe prodat – sice za cenu mnohdy kýčovitých efektů a okamžiků. V počítačovém GRAW 2 působí prostředí, ať už se pohybujete v divočině, po nepřátelské základně nebo ulicemi chudobných slumů, jednolitě a nudně. Možná to byl ale záměr, možná vývojáři chtěli, aby hra působila naturalisticky. Technické zpracování také nenadchne, ale ani neurazí. Textury jsou poměrně kvalitní, modely postav detailní, ale na dnešní špičku hra nedosahuje. Nadstandardní je fyzikální model. Nemusíte vlastnit PhysX kartu (info), abyste si vychutnali věrohodné reakce prostředí na exploze či střelbu. Dřevěné ploty jsou průstřelné, pytle s pískem a podobné maličkosti létají následkem exploze granátu vzduchem... Pochvala se vtahuje i na ragdoll fyziku. Pompézní matrixovské výstupy, které byly posledně k vidění například v Timeshiftu, si vývojáři odpustili a nechali raději těla potenciálních nebožtíků reagovat tak, jak by (asi) v reálu reagovat měla. další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Při té vší skromnosti je ale hra až podivně náročná. V minimálních hardwarových požadavcích se píše cosi o 2 GHz procesoru, 1 GB paměti a 128 MB grafické kartě, ale skutek utek. Na sestavě s procesorem Athlon XP 2500+, s grafickou kartou GeForce 7600 GT, s 2 GB paměti a s operačním systémem Windows XP se hladina FPS pohybovala většinou pod číslem 15 a to i při nastavení detailů na nejnižší hodnotu. Ve hře navíc nic nedělo a prostranství v levelu bylo poměrně omezené. Těžko říct, jestli jde o nějakou anomálii, ale na stejné postavě mi i hra Crysis běhala lépe. Na druhém PC s procesorem Core 2 Quad 2,4 GHz, 4 GB DDR2 paměti, grafickou kartou GeForce 8800 GTS a operačním systémem Windows Vista již běžela hra samozřejmě v nejlepším pořádku, tedy na cca. 60 FPS v rozlišení 1440x900 a nastavení
všech parametrů na nejvyšší úroveň.
Stáhněte si: Dema, Videa, Trailery... |
Martin Havlíček | |
autorovi je 21 let, pracuje jako redaktor časopisu PlayUp a portálu Hratelně.cz, jeho práce je pro něj zároveň i koníčkem – ostatně na nic jiného už ani nemá čas |