zavřít

1-2-Switch – recenze

Switch

Recenzovaná verze: Switch

Vychází na platformách: Switch

Verdikt: Dojení krav se zapíše do historie, ale to nic nemění na tom, že 1-2-Switch je jen kolekcí povrchních miniher, které se brzy okoukají. Celé je to více směšné než zábavné. A navíc za nekřesťanskou cenu.

Hodnocení redakce 4/10

Jak hodnotíme

metacritic 57/100

- Recenze autor: Miloš Bohoněk Komentáře: 0

Nintendo Wii mělo Wii Sports, výbornou a dodnes vzpomínanou kolekci sportů, která skvěle demonstrovala schopnosti konzole, byla nekonečně zábavná a s konzolí jste ji dostali gratis. Nintendo Wii U mělo Nintendo Land, o něco slabší kompilaci miniher, která ale v konečném důsledku také slušně ukazovala vlastnosti Wii U a většina lidí ji také dostala gratis v rámci Premium bundlu. No a Nintendo Switch má 1-2-Switch, bizarní směsku 28 hříček, která se brzy přejí, někdy ani pořádně nefunguje a gratis ji nedostane nikdo, neboť autoři si ji cení na přepálených 1 299 Kč.

Mejdan s Nintendem! Nebo taky ne…

1-2-Switch je party titul, který se žánrově řadí po bok Wii Sports, WarioWare nebo Dance Central. Obsahuje úctyhodně rozmanitou zásobu 28 různých aktivit, které technicky vzato lze ovládat i v jednom člověku (jen jsem to ze zvědavosti zkoušel, kamarády jinak mám, děkuji za optání), ale primárně jsou navržené pro dva a více lidí. Platí přitom, že čím více lidí, tím větší zábava. Protože mnohem zábavnější, než 1-2-Switch hrát, je sledovat lidi při hraní 1-2-Switch.

Ať už jde o frenetické kmitání rukou při běhání, bušení do hrudi při imitaci gorily nebo pojídání sendvičů, během něhož držíte ovladač pár centimetrů od pusy a senzor na joy-conu rozeznává každé vaše zběsilé otevření/zavření úst, je sranda ty dva soupeřící človíčky pozorovat. Vrcholem je pak samozřejmě dojení krav, kdy táhlými vertikálními pohyby taháte za virtuální cecky, mačkáte přitom tlačítka a snažíte se, aby stříkalo co nejvíce mléka. Garantuji vám, že tato hříčka ve vás probudí vašeho vnitřního puberťáka. Zvlášť, když otočíte konzoli vzhůru nohama…

S 1-2-Switch jsem si užil nejvíce zábavy v momentech, kdy jsem hru zčerstva ukazoval novým lidem. Dojení vždy sklidilo úspěch, kovbojské souboje byly také zaručeně populární, ale nikdy jsme neotočili více než nějakých pět miniher – nikdy jsme u 1-2-Switch nevydrželi déle než pár desítek minut. Brzy totiž začne nudit. Minihry jsou extrémně povrchní a neskrývají žádnou hloubku. Zatímco v tenisu na Wii Sports jste mohli umisťovat míček, střídat různé druhy úderů a zkrátka se zlepšovat, v ping pongu ve 1-2-Switch máte akorát obyčejný úder, smeč a na míček přitom ani nevidíte.

Spousta miniher totiž spočívá (resp. má spočívat) v tom, že se protivníkovi díváte do očí a pouze vnímáte zvuky z konzole a vibrace z ovladače. To ovšem hru předem diskvalifikuje z bujarých mejdanů, kde klíčové zvuky zkrátka neuslyšíte, zvlášť budete-li hrát přímo na konzoli, jejíž minirepráčky společnost rozhodně nepřekřičí.

Některé minihry jsou pak z mejdanů zcela vyloučeny, např. uspávání miminka. Ne, není to překlep. Uspávání miminka spočívá v tom, že konzoli chováte, načež ji máte zlehka položit na zem. Jenže i když jsem Switch schválně hodil ze dvou metrů na gauč, ve výsledku jsem beztak obdržel velmi slušné Béčko. To svědčí nejen o mých nekvalitních otcovských pudech, ale především o slabých rozpoznávacích schopnostech pohybových ovladačů.

Drahé tech-demo

Smyslem 1-2-Switch je především demonstrovat technologii, kterou Nintendo do své konzole nacpalo. Jak ukázal případ miminka, to se ne vždy daří, každopádně je na místě uznat, že joy-cony rozhodně nejsou běžnými ovladači. Zatímco ostatní konzoloví výrobci se s pohybovým ovládáním rozloučili (viz mrtvý Kinect nebo PS Move, které nachází sporadické využití už jen s VR), Nintendo mu stále věří.

Minihry ve 1-2-Switch tedy stojí primárně jak na zběsilém mávání (to když tancujete, boxujete, sprintujete nebo střílíte čáry máry), tak na překvapivě opatrné manipulaci s joy-cony. Bujaré minihry lze bohužel, jak už známe z Wii, jednoduše očůrat prostým máváním jednou rukou, takže máte-li běžet nebo tancovat, fakticky nemusíte – stačí pohybovat joy-conem. V tomto ohledu zůstává Kinect a jeho fantastická taneční série Dance Central nepřekonaná. Z hlediska pohybového ovládání kvalitnější, byť už o poznání méně mejdanové, jsou proto „klidné“ hry jako Safe Crack, kde pomalým natáčením ovladače odemykáte sejf a na základě drobné změny ve vibraci poznáváte moment, kdy se dostat přes zámek. To je zábava. Bohužel ale i ty nejzábavnější minihry se prostě brzy přejí.

Povrchní přitom nejsou jen jednotlivé hry, ale 1-2-Switch jako celek. Jednotlivé minihry sice berou v potaz nejvyšší skóre, ale to se objeví jen v momentě, kdy jej někdo trumfne – žádný žebříček tu jinak není. Některé minihry jako hraní na kytaru nebo gorilí bušení do prsou navíc nejsou moc dobře vysvětlené, takže lidé u nich nejprve nepříjemně tápou, a když už konečně zjistí, co mají dělat, budou je naopak štvát nepřeskočitelné části tutoriálů před každým zápasem, které zbytečně brzdí tempo.

Celé to zkrátka působí jako tech-demo. Párkrát si jej vyzkoušíte, párkrát se zasmějete, párkrát obrátíte oči v sloup, načež cartridge odložíte do poličky a v budoucnu ji vytáhnete už jen párkrát, když dorazí návštěva. Máte doma přeci Zeldu: Breath of the Wild, pravděpodobně nejlepší launchový titul v dějinách konzolí, tak proč se obtěžovat naopak jedním z nejhorších…

Osobně mi nesedli ani živí herci. 1-2-Switch do značné míry nemá vlastní grafiku a spoustu času strávíte sledováním naspeedovaných živých postav, které znovu a znovu vysvětlují pravidla. Víc bych ocenil, kdyby na displeji namísto herců poskakovali Mario, Luigi a Peach, ale je pravda, že to by těmto známým virtuálním hrdinům nesloužilo ke cti. Zřejmě i v Nintendu si uvědomili, že 1-2-Switch prostě není moc dobrá hra, a bylo by pod Mariovu úroveň v něčem takovém šaškovat. Tohle zkrátka mělo být přibaleno ke konzoli.

Tagy: minihry

Zdroje: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.

Hledáme nové členy týmu, pokud umíš programovat, pojď mezi nás. Více informací.