Risen 3: Titan Lords - dojmy z hraní PC verze
zdroj: tisková zpráva

Risen 3: Titan Lords - dojmy z hraní PC verze

28. 7. 2014 19:50 | Dojmy z hraní | autor: Vilém Koubek |

Risen 3: Titan Lords slibuje přinést sérii zpátky ke kořenům. Vzhledem k tomu, že mám opravdu rád původní první a druhý Gothic, byl jsem na toto tvrzení velmi zvědav. Jak dostojí Piranha Bytes svým slovům jsem pak mohl posoudit v několika hodinách strávených hraním preview verze. Změny tu určitě jsou, ale výsledný dojem je poněkud rozpačitý.

Preview build hry, který hrdě nese nálepku Beta, mě vyhodil v přístavu na ostrově Taranis, který je kvůli svým krystalovým dolům také hlavním sídlem frakce mágů. Do rukou mi byl svěřen hrdina, o kterém instrukce od vývojářů tvrdí, že je „rozumně vyzbrojený a má slušný level.“ Dá se tedy říct, že postavu jsem obdržel zhruba takovou, jaká by měla v této části hry být – ať už se na časové ose dějové linky nachází kdekoliv. Dostal jsem meč, zásoby lahviček, nějaká kouzla, pár dovednostních bodů k rozdělení dle vlastního uvážení a otravného společníka.

V preview verzi vám je totiž neustále v patách duch inkvizitora, kterého jste zlikvidovali na konci prvního Risen. Tentokrát nestojí proti vám, ale na vaší straně a kvůli tomu má také náladu pěkně pod psa. Často se účastní rozhovorů, komentuje situaci, nebo vám jen kafrá do života a zkouší vás přemluvit k tomu, abyste se zabili. Je to milý dědula s hezky znetvořeným obličejem, jeho dopad na hru je však z mého pohledu silně kontraproduktivní. Vedle mluvení se totiž také nebojí vytáhnout meč a tak i na střední obtížnost se díky bojovnému duchovi v podstatě nemusíte bojů skoro vůbec účastnit.

Ve dvou se to...

Záhy si totiž uvědomíte, že se prakticky stačí celou dobu krýt a děda všechno okolo vás pobije sám. Občas zasadíte nepříteli ránu nebo dvě, abyste měli pocit, že něco děláte, a pak sledujete, jak vám rostou zkušenosti. Což, uznejte sami, je hodně kontroverzní na duchovního nástupce série (beru v potaz Gothic 1 a 2, trojku jen když přivřu obě oči), která byla mimo jiné proslulá svou obtížností. Hra vám sice řekne, že se máte pro jistotu vyhýbat lesům a jeskyním, ale s duchem za zadkem můžete rovnou vběhnout do divočiny a jednoduše ji vyčistit. Celou výseč ostrova, která byla k dispozici, tedy víc než polovinu Taranisu, jsem během plnění úkolů s duchem vyzabíjel za necelé tři hodiny, a to už je na pováženou.

Se společníkem za zády se tak nějak vytratil adrenalin z prozkoumávání okolí a nutnost opatrného postupu. Zkrátka vidíte nebezpečí, tak se do něj vrhnete po hlavě a nakonec ze situace obvykle vyváznete živí, protože se o problém za vás postará ten mrtvý. Společník se samozřejmě dá postavit někam do kouta s rozkazem, že se z něj nemá hnout. Jenže minimálně preview build působil dojmem, že je hra na cestování ve dvou stavěná. Nepřátelé se totiž drží ve skupinách, takže proti vám mají vždy přesilu. Kdykoliv od nich navíc obdržíte nějaký ten šrám, jste chvíli paralyzováni a nemůžete se okamžitě bránit.

Je proto dobře, že máte někoho, kdo vám kryje záda. Jenže krytí zad je poněkud odlišné od případu, kdy za vás parťák všechno vymlátí. Než se však vrhnu do soptění, je nutno zmínit, že společníků má být ve hře více. Je tedy docela možné, že duch je zkrátka jen nešťastná volba a další pomocníci budou smrtelní, takže se o ně budete muset starat a třeba za vás i všechny nepřátele nevymlátí. Do soubojů by to přidalo další úroveň taktizování a velmi by jim to prospělo.

zdroj: Archiv

Tato změna by byla o to příjemnější, že Piranha Bytes udělali v soubojovém systému pořádný krok vpřed. Útoky můžete řetězit, uskakovat, metat kotouly, správným načasováním odrážet nepřátele a provádět protiútoky. Opět se sice nejedná o skvělý a plynulý soubojový systém, ale snaha je vidět. Stále si budete muset zvykat, protože potyčky nejsou plynulé jako v bojovce z pohledu třetí osoby, ani elegantně taktické jako v Dark Souls. K druhému zmíněnému mají nicméně blíž, takže stačí do hry investovat trochu trpělivosti a s mečem už se neztratíte.

Kouzelný a hloupý

Zbytek preview verze se držel v dobré gothicovské náladě. Úkoly na mě čekaly skoro na každém kroku a i když se povětšinou nesly v duchu „dojdi, najdi a zabij“, vůbec mi to nevadilo. Postavy si se mnou rády povídaly a prostředí ostrova bylo vymodelováno se zkušenostmi mnoholetých herních harcovníků.

Dialogy na druhou stranu kvalitativně opravdu pokulhávají. Promluvy postav – ať už samostatné monology nebo jako součást rozhovorů – jsou mnohdy neuvěřitelně naivní, škrobené, uměle šroubované, nebo jen rádoby vtipné. Často jsem jen nevěřícně zíral a přemýšlel, co asi dělal scénárista, případně kolik mu bylo let, když podobně věci psal. A pak je tady hlavní hrdina, který tomu všemu nasazuje korunu. Jeho dabér si asi byl vědom toho, že bude číst řádky textu, za které by se měl na veřejnosti stydět, a tak si asi řekl, že to zkusí vykompenzovat přehráváním jedné emocionální pozice.

Zatímco v Gothic daboval hlavní postavu příjemný chlapík, který měl rozumnou výrazovou škálu, zdejší „drsňák“ se pohybuje akorát od neuvěřitelně drsného k ještě neuvěřitelně drsnějšímu. Piranha Bytes by asi měl někdo připomenout, že i cynici a tvrďáci intonují. Možná by pak jejich hlavní postava nezněla jako by seděla na záchodě a během toho se snažila budit respekt. Výsledek je chrastivé chraptění a charakter, který nemá emoce hlasově ani výrazově. Takže když přísahá věrnost řádu, zní stejně, jako když si dělá srandu z roztomilých gnómů, nebo prostě jen samoúčelně nadává.

Kompromisy

I když můj čas s preview verzí utekl jako voda a zanechal mě zvědavost směrem k finálnímu produktu, nedá se říct, že bych byl vyloženě nadšený. Zatímco nevyváženost soubojů způsobená spolubojovníky se může do vydání finální verze ztratit, ohledně dabingu a scénáře si nejsem tolik jistý. Rozhovory se ale nakonec dají přeskakovat, takže se utrpení svým způsobem můžete vyhnout. Ale vážně chcete u RPG přeskakovat rozhovory? Jak to nakonec dopadlo se dozvíme zanedlouho, protože na pulty obchodů Risen 3: Titan Lords dorazí 15. srpna ve verzi pro PC, X360 a PS3.

Nejnovější články