E3 2012 dojmy: NfS Most Wanted jede na steroidech
zdroj: tisková zpráva

E3 2012 dojmy: NfS Most Wanted jede na steroidech

13. 6. 2012 21:07 | Dojmy z hraní | autor: Martin Bach |

Co si vybavíte, když se řekne Need for Speed? Nic? Tak to nejste sami. EA si se svou závodní sérií evidentně už pár let neví rady a bruslí od dílu k dílu způsobem, který nemá na herní scéně obdoby. Vše pomyslně vyvrcholilo minulý rok s Need for Speed: The Run. Po tomto přešlapu už si skutečně nikdo nemohl být jistý, jakou hru vlastně dostane, když si na podzim koupí nový díl NFS. Bude to arkáda? Bude to simulace? Něco mezi tím? Nebo dostanete interaktivní akční film? Série, která dokázala na počátku tisíciletí prodávat přes deset miliónů kusů, se bohužel vlnou řady špatných rozhodnutí dostala do stavu, ze kterého se těžko odráží zpět k vrcholu.

Býdžej z Íej to ale nevzdává a naštěstí pro nás má k dispozici jeden velký trumf - studio Criterion. Autoři Burnoutu už jednou do NFS vlaku naskočili a jejich Hot Pursuit dokázal před dvěma lety přesvědčit celou řadu nevěřících Tomášů, že tato série ještě neřekla své poslední slovo. Nyní jsou tady Criterion znovu a opět si vypůjčují název jednoho ze starších dílů, aby jej oprášili a náležitě upravili k obrazu svému. A jak jsem se přesvědčil během letošní E3 na vlastní oči, vzali to tentokrát pěkně od podlahy.

Už na základě traileru předvedeného na tiskovce EA bylo zřejmé, že Need for Speed: Most Wanted potěší všechny, kdo jako na smilování boží čekají na nový díl Burnoutu. NFS tedy ani letos nedostane svou vlastní tvář, ale v tomto případě dává zvolená strategie smysl. Pěstovat si dvě značky v oblasti arkádového závodění je velký luxus i pro firmu jako je EA a koncept Burnoutu byl natolik oblíbený a atraktivní, že by byl hřích jej přenechat bez boje konkurenci.

Vývojáři mě sice během E3 prezentace přesvědčovali, že Most Wanted není Burnout. Tvrdil, že si zkrátka jen vzali pár dobrých prvků z obou sérií a spojili je dohromady. Už první minuty ale prokázaly jasný opak. Most Wanted je pokračování Burnoutu Paradise jak vyšité!

V otevřeném městě budeme opět vyhledávat příležitosti k závodění a plnit spoustu nepovinných úkolů v čele s lovením aut, skákáním do billboardů a hledáním zajímavých míst ke skoku dalekému. Po městě, které stylem nepřipomínalo žádné z amerických sídel, budou rozesety i další propriety typické pro Burnout - tedy rychlolakovny, garáže, nejrůznější skrytá místečka (v nich budete tentokrát objevovat nový auta) a podobně. Jedinou, ale o to významnější, novinkou jsou v tomto směru policejní auta.

Chlupatí nás v Burnoutech nikdy neotravovali, ale v Need for Speed jde o celkem obvyklou zápletku, takže minimálně v tomto ohledu můžu dát autorům za pravdu - tady jde skutečně o kombinaci obou sérií. Policie po vás v Most Wanted samozřejmě půjde jako slepice po flusu, a především v samotných závodech bude zásadně promlouvat do výsledků. Každý zatčený totiž okamžitě končí, čehož můžete velmi dobře využívat pro vlastní prospěch.

Na E3 jsem měl možnost vyzkoušet hru v multiplayeru s dalšími osmi lidmi. Prezentace byla ale bohužel jen zhruba dvacetiminutová, takže nemohla odhalit zdaleka vše, co na nás v Most Wanted čeká. Celá hra bude evidentně cílit na multiplayerový zážitek, čemuž má pomoci hlavně vylepšený Autolog. Ten bude nyní integrován přímo do hry a okamžitě přes něj uvidíte například to, že váš kamarád překonal nejrychlejší čas na nějaké trati nebo že zaznamenal jiný úspěch, který se můžete pokusit okamžitě překonat.

zdroj: Archiv

Samotné závody jsou svolávány stejně jako v Burnout Paradise, tzn. stačí jen dojet na startovní místo a začít. Pravda, ještě předtím musíte zjistit, na jakou stranu se pojede, což vám hra neukáže a během prezentace to některým závodníkům dělalo trochu problémy. Tohle ale Criterioni určitě ještě pořeší. V E3 demu jsem si vyzkoušel vedle klasického závodu i závod týmový (dva týmy po čtyřech autech), výkonnostní soutěž o nejdelší skok přes dálnici a disciplínu, ve které bylo třeba vyvinout co největší rychlost naměřenou policejním radarem.

Ve většině případů (kromě skoku) pak hrála při konečném úspěchu roli nejen šikovnost, ale i umění vyřadit protivníky klasickým burnoutovským takedownem. Ten je o trochu hůře proveditelný, než v Burnout hrách, ale přesto se jich během seance událo několik desítek. V některých závodech je takedown jen nepříjemným zdržením, jindy ale znamená vyřazení a konec v soutěži.

Obdobně jako u takedownů, je i v jízdním modelu znát určitý posun od ultra-arkádovitého ježdění v Burnoutech. Auta se ovládají stále velmi lehce, ale podle reakcí ostatních novinářů bylo zřejmé, že jednotlivé typy mají značné odlišnosti. Mnou ovládaný vůz (konkrétnější specifikaci po mě nechtějte, mé znalosti aut končí u starých dílů Top Gearu) byl trochu hůře ovladatelný hlavně při nájezdech do zatáček, ale stejně jako ostatní účastníci hry, jsem si velmi rychle zvykl. Ostatně, co jiného bychom od Criterionu mohli čekat, než zážitek, který přejde do krve po několika málo minutách.

Po technické stránce je na tom Most Wanted velmi dobře. Hra se v aktuální fázi vývoje hýbala velmi svižně a plynule a zároveň působila atraktivně. V demu bohužel nehrála hudba, ale počítám s tím, že Criterion si opět nenechá ujít příležitost a natlačí do hry nějaké obzvláště vypečené skladby. Na nějaké soudy nad hrou jako takovou je samozřejmě ještě brzy, ale za vše hovoří fakt, že Most Wanted je po letech znovu Need for Speed, na které se upřímně těším. A to není málo...

Nejnovější články