Logická hra Fish Filets (Rybičky) od brněnské firmy Altar Interactive, jejíž plnou verzi si ode dneška můžete stáhnout jen z Tiscali Games jako vánoční dárek, spatřila světlo světa 7. dubna 1997. Byla spuštěna současně se soutěží: Kdo jako první dohraje tuto hru až do zdárného konce, získá (tehdy) kvalitní počítač. Na rozdíl od jiných, stejně starých her, Fish Filets neztratily nic na své atraktivitě ani po pěti letech. Právě proto jsem v rozhovoru vyzpovídala dva z tvůrců Vláďu Chvátila a Radima Křivánka zvaného Rumun.

Felie: Slyšela jsem, ze FF vznikly původně jako zábava pro pár spolužáků a přátel na škole. Snad prý byly původně pro ZX Spectrum - je to tak?

Vláďa: No skoro… Na ZX Spectru existovala podobná hra, hráli jsme ji s Rumunem ještě na gymplu a pak jsme se v nudných hodinách, které jsou na gymplu ještě povinné, bavili tím, že jsme na čtverečkovaném papíře vymýšleli vlastní místnosti a řešili ty, co vymysleli ostatní.

No, a pak na vejšce, kde už hodiny povinné nejsou, jsme místo nich sedávali na počítačích a programovali si hry - jak říkáš, pro spolužáky a přátele. Z našich prvních sedmi her jsme udělali malý balíček jménem Gamebox, přidali hi-score a bodování úspěšnosti ve všech hrách a pak se navzájem předháněli.

Tehdy jsme se s originalitou příliš nezatěžovali, v době 286-tek her na PC zas tak moc nebylo, a tak jsme si vždy nějakou vybrali a zpracovali ji po svém a hezčeji (v úžasné 16 barevné VGA :) A tak přišly na řadu i rybičky. Trochu jsme upravili pravidla a objekty namísto nevzhledných kostek dostaly grafiku. Udělali jsme tehdy asi 20 levelů, z nichž velká část přežila i do Fish Filets. Ostatně kdo se dostal až do místnosti „Oblíbené položky“, může tam vidět původní grafiku a vyřešit v ní jeden maličký level...

Felie: Pak vás napadlo vydat FF pro veřejnost?

Vláďa: Říkali jsme si, že vyzkoušíme prvně něco jednoduchého a rychlého - konec konců rybičky není těžké naprogramovat, dvacet místností už máme, takže jen trochu předěláme grafiku a vymyslíme pár místností...

Jenže pak jsme si s tím začali hrát, dělat hromady grafiky, animací, hlášek, skripty na programování jak se ty animace a hlášky střídají, renderovalo a kreslilo se intro, a hlavně vymýšlely desítky zapeklitých místností. Zkrátka se nám to nějak rozjelo, takže nakonec jsme měli tři čtvrtě roku co dělat.

Felie: Kolik lidi na tom dělalo a jaké byly náklady?

Vláďa: Dělali jsme na tom naplno čtyři - já s Rumunem jako programátoři a designéři místností, Tomáš Kučerovský s Davidem Spáčilem jako grafici, Martin Klíma nám pomohl sesmolit ty hlášky, kterými rybičky otravují hráče, a přeložil je s nějakým svým známým Američanem i do angličtiny. Ke konci, když jsme moc nestíhali, nám pomohli dva kamarádi (ahoj Peťo, ahoj Karle) a jedna kamarádka (tehdy to ještě nebyla moje žena :) se zpracováním a zapojením zvuku do jednotlivých místností. Jo, a tu bezvadnou hudbu složil Filip Oščádal.

Felie: A ty náklady?

Vláďa: Náklady? Jaký náklady? My jsme dělali jenom hru :) Z Altaru (tehdy ještě nakladatelství) nám dali počítače a občas nějakou výplatu, a dívali se, jak nám to hezky jde :)

Rumun: No, vlastně těch výplat bylo dost málo. Ale tehdy k tvorbě hry stačilo jen nadšení :)

Felie: To zní přímo idylicky :-) Kolik tedy mají FF nakonec místnosti?

Vláďa: No, zní to možná idylicky, ale spíš se nám to tak jeví s odstupem času. Když se rybičky dodělávaly, doslova jsme padali na hubu - několik nocí ÚPLNĚ beze spánku. Když jsem v noci před lisováním naposledy prošel všechny místnosti, jestli jsou určitě řešitelné, vůbec si nepamatuji, jak jsem se dostal domů.

Rybičky mají 70 místností. Plus ta bonusová ze starých rybiček. Plus ještě jedna, dělaná pro demo na Score CD - zkuste si v hlavním menu napsat xscore. Plus jedna na závěr, kde už si rybičky jen tak povídají o tom, jak to hezky vyřešily - ale tu moc lidi asi nevidělo :)

Felie: Tady se nabízí otázka týkající se obtížnosti :-) Vím, že se hodně mluvilo o tom, že Rybičky jsou až příliš obtížné. Při jejich uvedení na trh jste měli dokonce soutěž o PC pro hráče, který jako první FF dohraje do konce. Kolik se vám ozvalo potenciálních výherců?

Vláďa: Je to naopak: tu soutěž jsme zamýšleli už od začátku, a těžké to tedy bylo proto, aby ta soutěž nebyla směšně jednoduchá. V prvním roce po vydání se úspěšných hráčů ozvalo asi šest, jestli se nepletu. Mnohem víc se ozvalo těch, kterým chybělo jen pár místností do konce. Ale nejvíc lidi nám napsalo, jak jsou rybičky super; mnozí z nich se dožadovali i pokračování, což je zvláštní, když ještě nepochybně nedohráli první díl :)

Felie: Šest lidi za první rok? To je opravdu málo...

Vláďa: No a? Spousta lidi to ještě pořád hraje. Dali za to tehdy šest stovek, tak ať jim to na pár let vydrží.

Rumun: Jestli existují i jiní, nechť se nám hrdě přihlásí :)

Felie: Máte linku první pomoci? Kdyby si náhodou naši čtenáři nevěděli rady, kam se mohou obrátit?

Rumun: No, občas někdo volá a žádá zoufale o pomoc. Ale my přece nemůžeme radit a pokazit tak soutěž, ne? :)

Felie: Určitě máte nějakou oblíbenou místnost? Nebo nějakou, ke které se váže nezapomenutelná vzpomínka, nebo historka?

Vláďa: Jasně že mám. Šel jsem takhle jednou z práce a v hlavě mi pořád zněla jedna obzvláště podařená doprovodná melodie ze hry, až jsem si ji začal tiše broukat. Jenže jednohlasně to nebylo ono a tak vznikl scénář pro místnost „Poslední plavba“ (vrak drakaru na mořském dně, v něm sedí kostry Vikingů). Hraje tam tahle melodie, ale asi po minutě vypadne. Vikingové se chvíli dohadují, a pak si ji začnou zpívat sami. Mnohohlasně.

Dělalo se to skoro nakonec, a v tom stresu, kdy jsme bez odpočinku a bez volných dní dodělávali Rybičky, to byl takový ostrůvek pohody a legrace, jako by se zastavil čas, a my místo efektivního a úporného snažení dělali blbosti. Marcela s Davidem společně zahráli toho Vikinga, co píská (takže vám možná přijde, že píská trochu dvojhlasně), a já postupně všechny ostatní. Takže se mi splnil sen, a já si zazpíval sám se sebou mnohohlasně :)

Rumun: Moje nejoblíbenější místnost? No to je těžký. Co třeba Emulátor? Každý pamětník jistě ocení grafiku ze starých dobrých spektráckých her. Ovšem nejskvělejší jsou právě všechny místnosti ve hře dohromady.

Můžu ještě přidat jednu příhodu z natáčení: V poslední chvíli sestavování projektu se mi podařilo omylem při ladění instalačního programu "odinstalovat" celý projekt včetně všech zdrojových souborů z celé naší sítě. Naštěstí se nám podařilo ho složit rychle znovu ze záloh a naší paměti a hra se konečně vydala do lisovny.

Felie: Infarktová situace :-) Ještě něco takto veselého vás potkalo?

Rumun: Už je to vážně dávno, a větší průšvihy se projevily u pozdějších, větších projektů Altaru :) Člověka musí hnát kupředu hlavně představa skvělé hry na závěr snažení, vlastní tvorba je spíš spousta práce a míň zábavy. Ale stejně to bylo bezva.

Felie: Můžete mi říct, které místnosti jste dělali vy a které někdo další? Jde nějak rozeznat rukopis jednotlivých autorů?

Rumun: Asi dvě místnosti zkusili vytvořit naši kamarádi, jinak jsme to dělali jen s Vláďou. Ty nejstrašnější ze závěrečných hlavolamů vymyslel Vláďa.

Felie: Kterou místnost považuješ za nejtěžší?

Rumun: No, to se dá snadno odhadnout podle minimálního počtu potřebných tahů. Ze seznamu úspěšných řešení na webu vybírám například strašlivost „Greenpeace by zuřili“. Ono někomu připadá obtížnější vymyslet fígl na pár tahů, někomu se zase spíš nedostává trpělivosti na pracnější problémy. Doufám, že jsme místnosti seřadili ve hře podle obtížnosti alespoň přibližně správně.

Felie: Ve hře jsou různé cesty, myslíte, že jsou na stejné obtížnostní úrovni, nebo je některá obtížnější?

Vláďa: To je celkem jedno, v každé cestě nakonec narazíš na místnost, kde se zasekneš :)

Rumun: Ono je těžké správně zhodnotit obtížnost, když člověk má pravidla Fillets v krvi po mnoha měsících tvoření místností. Tvorba probíhala samozřejmě v úplně jiném pořadí, než místnosti vidí hráči.

Felie: Teď, s odstupem času, myslíte, že byste dokázali odehrát FF bez problémů?

Vláďa: Já nemyslím, že bych dokázal odehrát FF bez problémů ani tehdy (kdybych to řešení neznal). A teď už si to taky moc nepamatuji. Občas, když to hraje moje žena, se dívám a přemýšlím: "jak se tohle, zatraceně, řešilo?" Pak mi to vrtá hlavou, až si k tomu sednu a nakonec to vyřeším. Ale přiznám se, že na řešení závěrečných místností bych si dneska asi nevzpomněl. Leda bych na to přišel znovu, což možná jednou, na stará kolena, zkusím :)

Rumun: Nevím, jak dlouho bych to teď řešil, ale aspoň doufám, že většinu bych určitě vyřešil, snad kromě těch závěrečných místností. Můžu to večer zkusit a napsat ti čas.

Felie: Myslíte, že Rybičky stojí za to, aby si čtenáři Tiscali Games stáhli skoro 300 MB?

Vláďa: To je hloupá otázka, jasně že stojí :) S 56kb modemem to mají za 13 hodin stažené, směšná doba v porovnání s tím, na jak dlouho jim pak Rybičky vydrží (nedalo by se nějak zařídit, abych za tuhle větu dostal maličký honorář od Telecomu? :)

Tak teď vážně. Záleží na tom, co od toho čekají. Je to hodně dobrá logická hra a spousta lidí nám napsala, že nejlepší, kterou hráli. Tak velký soubor je to proto, aby to mělo hezkou hudbu a animace, a aby si rybičky hezky popovídaly (mezi sebou, s potvorami na mořském dně nebo i s hráčem). Na logickou hru nezvykle výpravné provedení, ale stojí to za to, ne?

Felie: Já to mohu potvrdit - stojí to za to :-)

Stáhněte si: Fish Fillets - plná verze hry (289 MB)
Související články: Tisková zpráva, UFO: Aftermath screenshoty