Nejnovější čtenářské recenze

Pokud jste přihlášeni, můžete přidat vlastní recenzi na kartě každé hry.

  • Úspěšně vzkříšený král? Rozšírenou edici prvního dílu Baldur's Gate jsem netrpělivě vyhlížel už od jeho oznámení a i když jsem si při sledování odpočtu v srdci hýčkal naději na třetí díl – ohlášení remaku původního BG od studia Beamdog mě nezklamalo. Nejsem tím typem hráče, který by zoufal nad tím, že se z jeho oblíbené herní série pod rukama packalů stane nehratelná konina. A ačkoliv jsem po prvním spuštěním hru pod náporem zklamání vypnul, po řadě patchů a updatů nakonec tato předělávka vykvetla do podoby, která mě neuráží a kterou jsem si užil stejně jako původní hru. Jako pozitivum jednoznačně vnímám to, že se kolem tohoto zapomenutého klenotu, kterým tato série pro mě určitě je, události opět točí a že se o něm znovu mluví. První změnou, kterou jsem zaznamenal s lehkou nelibostí byla nová verze intra a posléze všech animaček, doprovázejících hraní. To co ukuchtili v Beamdogu za přispění Nata Jonese (jako art directora) sice vůbec nevypadá špatně, ale z mého pohledu milovníka původní hry to prostě není to pravé ořechové, navíc u nich (v mém případě) z nějakého důvodu dochází k trhání, což na dojmu taky nepřidá. Na druhou stranu grafika nebyla nijak extrémně předělána a jen za mě - vyhovuje mi to. Změny ve stylu podpory vyšších rozlišení a vůbec widescreen formátu dopřávají hráči téměř to samé, co už dlouhou dobu dokáže fanouškovský widescreen patch, či rovnou modifikace TuTu (která BG1 překlápí do vylepšeného Infinity enginu druhého dílu včetně hratelných ras a povolání).  Jak vstoupíte do hry je jen na vás, možností je jak výběr předdefinovaných avatarů, tak tvorba vlastního. Herní rasy a povolání jsou další úpravou, která na vás vyskočí - jedná se o seznam doplněný o položky z druhého dílu série. Ve stejném duchu se pak nese většina dalších úprav, od efektů kouzel, systému deníku (který byl v původní hře dost nepřehledný a ani jeho aktuální verze není bez much) po přidané předměty. Jednoznačný přínosem snahy studia je oprava multiplayeru a některých exploit bugů. Na druhou stranu, kde je schováno těch více jak 400 úprav, kterými se tvůrci Enhanced Edice chlubili netuším, jejich hledáním by byla práce pro protřelého hnidopicha. Nový obsah dle mého tvůrci zapracovali vkusně a žádná z přidaných postav nepůsobí jako pěst na oko. Jejich příběhy hráče zavedou do nových, velmi pěkně zpracovaných lokací, dialogy s nimi jsou příjemné a do party vedle staré známé se bez problémů zapasují. Přídavek The Black Pits je pak zajímavou multiplayerovou alternativou ke kooperativnímu příběhovému multiplayeru, kterým by se mnohé skupinky kamarádů zajisté zadávily a jen nemnoho z nich by prošlo příběhem až na konec. Rychlé souboje v aréně pod vedením Baelona Baviče jsou pro většinu z nás, alespoň co se hry více hráčů týká, zajisté daleko stravitelnějším soustem. Hra se samozřejmě mohla povést i lépe (to si vždycky představí člověk velmi snadno). Ale to, čím pro mě byl originál kouzelný, zůstalo naštěstí zachováno. Hlavní příběhová linie opisuje oblouk, jehož vyvrcholení je do jisté míry a určitým způsobem klišé, avšak jeho počátek a naprostá většina děje je komorní a dle mě respektuje zajímavým způsobem jak tradici a pravidla systému D&D, tak atmosféru světa Forgotten Realms. Vaše postava se hned v úvodu nestane vyvoleným hrdinou, jehož úkolem je už od počátku zachránit svět i se všemi špinavými, pihovatými dětmi a chundelatými štěňaty. Samotný úvod má atmosféru, kterou se mi bohužel moc nepodařilo v novějších rpgčkách najít. Veškeré souvislosti, které váš herní charakter dělají zvláštní se dozvídáte v průběhu celé hry a ani samotné finále negraduje do epických rovin, ale končí v duchu herních pravidel a dává příslib nových dobrodružství. Pokud bych měl tedy odpovědět na otázku z nadpisu této recenze, pak si myslím, že během rituálu vzkříšení tohoto částečně zapomenutého krále, nebylo příliš mnoho chyb a po následné léčbě kulhá a slintá jen málinko, zato mluví tím samým jazykem, jeho věrní ho poznávají a nové přívržence má šanci získat. Dejte mu šanci a naslouchejte jeho slovům.  celá recenze

    Hodnocení čtenáře 8/10

  • Zažili jste někdy situaci, kdy se pohodlně usadíte v kině, světla zhasnou, plátno se rozzáří, když vtom pochopíte, že si film neužijete? Do řady za vámi totiž uvázali řečí obdařeného vola, co pizdí a pizdí a nedá pokoj až do titulků. Tak to je ve stručnosti příběh hry Mind: Path to Thalamus (dál jen MPT). MPT (Master Puzzle Top-Class) Ta "filmová" část hry je skvělá. Pohybujete se surreálnou krajinou podobnou Dalího plátnům symbolizující myšlenková zákoutí komatózního pacienta. Z každé obrazovky, z každého psychického vězeňského bloku vede cesta vyřešením logické hádanky. Hledáte obří koule podobné gigantickým neuronům, plasmovým lampám nebo tomu kulatému, větrem poháněnému křoví z ambiciózních westernů a přenášíte je na speciální místa aktivující změnu. Ta může být trojího druhu: denní, kdy se mění den/noc, roční, kdy se z jara stává podzim a klimatická, kdy slunce vystřídá déšť. Jejich přepínáním a kombinací formujete krajinu, abyste si otevřeli cestu dál. Je to celkem chytrá a zábavná mechanika, která spolu se snovou atmosférou kouzelného a variabilního prostředí nechává hru zářit v těch nejpřitažlivějších barvách. Snad jen kdyby toho pobíhání a hledání bylo někdy méně. Spolu se šnečím tempem pohybu jsou tůry přes sedmero hor a lesů občas únavné, zvlášť v situaci, kdy tušíte řešení, ale marně hledáte prostředky. Řešení jsou často na dosah, zpočátku jde vše samozřejmě hladčeji, později začne přituhovat a jedna z posledních hádanek mezi vlnami, kde se kombinuje mnoho předchozích mechanik, vám může dát slušně zabrat. Stejně ale nepočítejte víc jak s několikahodinovou herní dobou. Tím bych uzavřel povídání o pozitivech a vrhnu se na děs, který tuhle pohodovou krásu strhává do pekel. Je to "příběh" a způsob jeho podání, který, kdyby nebyl, tak by svět byl krásnější a Mind: Path to Thalamus (nejlépe pod nějakým méně přiblble pompezním názvem) lepší hrou. MPT (Mind Phucking Trash) Nechtějte po mně prosím nějaký byť jen nástin děje. Kydat hnůj dobrovolně nechci, a tak vám bude muset stačit, že bych se nedivil, kdyby v téhle dysfunkční herní rodině otec/syn/dcera/vnučka po dlouhá léta bujely koprofilně-incestní styky a matka chyběla jen proto, že ji kdysi zabili a snědli. Hlavní srab téhle hry - hrdina mi nejde přes pysky - je nechutně uřvaná plačka zneužívající hráče k soukromé psychoanalytické seanci. Místo vousatého doktora s klidným hlasem a polstrovanou lenoškou v rohu má vás, milí hráči, do kterých blije svůj světobol a rodinná dramata pravidelně končící smrtí někoho, komu došly nervy. Představte si zhulenou čtenářku Raymonda Moodyho, co vám v noční tramvaji mezi zastávkami "U hřbitova" a "Pod krematoriem" odhaluje svou rozpolcenou a souženou duši po pátém potratu. Prostě něco, po čem z vás bezděčně vypadne "Jo slečno, tenhle svěží a intenzivní příběh bych chtěl poslouchat bez ustání až do konce svých dní." Nebohý hráč tak platí 15 dolarů za něco, za co by měl scénárista sám utratit mnohonásobek na vídeňském sofa u profesora F. Hlavní potíž je, že tenhle problém nelze ignorovat. Vypravěč od začátku do konce nezavře zobák a bez oddechu ze sebe sype triviálně modelové schízy a pseudofilozofické banality, kdykoliv se hráč uprdne. Jediným vysvětlením, jak se mohlo někomu podařit vpašovat do hry něco podobně blbého, snad může být, že se nenašla dobrá duše, která by byla schopná autora zavčas přetáhnout mokrým hadrem přes tlamu. Nechci končit pesimisticky, a tak bych rád zdůraznil, že hráči nevládnoucí angličtinou nebo ochotní si před hraním MPT propíchnout bubínky si dílo užijí v daleko lepší kvalitě než ti ostatní. Verdikt MPT prověří vaše logické uvažování při řešení surreálně panoramatických puzzlů a vaši hladinu trpělivosti přehlídkou pseudofilozofických zvratků z úst hlavního posery.   + dechberoucí vizuální a zvuková stránka + v hvězdných chvílích dávají puzzly vzpomenout na Portal + boss s chodidly velikosti stadionu Nou Camp + v přípravě je prý patch s kastilštinou (hlavní tvůrce je Španěl), což by mohlo kvalitu hry o pár levelů katapultovat (v případě, že náhodou rozumíte španělsky, tak máte zase smůlu)   - sbírka filozofických a psychologických klišé, které by snad mohlo spasit jen několik vzájemně se doplňujících vad řeči hlavního dabéra - viz bod 1 - viz bod 2 - toulky krajinou volnou chůzí - cena/krátká herní doba - místy repetitivní - logika jedné z prvních hádanek by mohla být lépe objasněná celá recenze

    Hodnocení čtenáře 6/10

  • OMD! Unchained

    Hra: Orcs Must Die! Unchained PC
    11. 8. 2014 v 12:23 - Autor: Apin 0

    Příznivci akčních Tower Defense her ze série Orcs Must Die! se dočkají pokračování svého oblíbeného titulu. Třetí díl ponese název Orcs Must Die! Unchained bude zdarma a koketuje s prvky z MOBA her, ačkoli sami tvůrci z Robot Entertainment tvrdí, že to tak úplně není MOBA. Vývoj OMDU úspěšně směřuje k brzkému vydání otevřené bety. Čerpá z předchozích her série a k tomu přidává mechanismy, které znáte z MOBA her. Zelené, špinavé a hloupé Orky nyní podporují hrdinové frakce Unchained. Proti nim se postaví staří známí i noví bojovníci Řádu se svojí armádou jednotek. Na kterou stranu se přidáte a utkáte se v akční free-to-play 5v5 rubačce? V současnosti je hra ve fázi uzavřené bety, kdy probíhá intenzivní odlaďování a balancování všech hrdinů i jednotek, jejich vlastností, schopností a herních mechanismů. Robot Entertainment spolupracují na hře s vydavatelem Gameforge, který pomohl na svět například hrám Metin 2, Runes Of Magic, S.K.I.L.L., TERA, AION a dalším, což je zárukou toho, že se můžete těšit na perfektně vypiplanou a návykovou fortress siege akci z pohledu třetí osoby. Hra sbírá samou chválu ve všech preview a již ji hrají desetitisíce hráčů! Přidejte se k nim! Sledujte první a jedinou CZ&SK fanstránku o hrách ze série OMD! www.orcs-must-die.cz, kde naleznete nejen všechny aktuální informace a návody, ale také soutěže o klíče do bety Orcs Must Die! Unchained Orcs Must Die! Unchained má vyjít na konci roku, přesněji řečeno "až bude hotová". Zachovává si Tower defense herní žánr a rozšiřuje ho o PvP multiplayer. Kombinuje akci i strategii karetních her ve středověkých kulisách, kde se znova setkáte se starými dobrými známými hrdiny a vylepšenými pastmi z předchozích dílů i spoustou nového. Pojďme vytvořit silnou československou komunitu ještě před tím, než hra oficiálně vyjde! Dejme dohromady naše hrací kartičky, natrénujme spolu nepřemožitelné sestavy a poskládejme nepřekonatelné killboxy. Buďme připraveni až hra oficiálně vyjde a začnou se pořádat mezinárodní turnaje a mistrovství! Najděte své spoluhráče na webu Orcs Must Die.cz, navažte nová přátelství a podělte se o zkušenosti ještě dnes a porazíme celou Evropu! celá recenze

    Hodnocení čtenáře 10/10

  • Hardcore pařba? Ani moc ne.

    Hra: Dark Souls PC
    3. 8. 2014 v 22:24 - Autor: fallanga 0

    Takže čím bych začal? Hru jsem si koupil kvůli její opěvované obtížnosti a také kvůli desítce co zde dostala. No, byl jsem mírně zklamán. Jen v rychlosti proběhnu co chci říct, nebudu se s tím zdržovat, tak jak to mám ve zvyku. Hra je sice dosti obtížná, ale rozhodně se nejedná o nejtěžší hru co jsem kdy hrál. Začátky jsou hodně obtížné, ale když jsem se do toho vžil, tak mi to celkem šlo. Takže titul nejtěžší RPG vůbec si to nezaslouží. Co dále? Příběh je inovativní, nic takového jsem zatím na herním trhu neviděl, ale ve hře zastává vedlejší roli a tak jsem neměl možnost si ho pořádně užít. Grafická stránka hry je příšerná. Hru kvůli tomu nijak neshazuji, ale zmínit se to musí. Hratelnost je dobrá, ale žádný klenot. Je to pouze o vnímání okolí a správném načasování. RPG systém je už jiné kafe. Je velmi povedený a záleží na něm jestli zemřete jednou nebo dvakrát. Takový důraz na rozdělování skill pointů jsem uvítal a uvítal bych ho i v jiných hrách. Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit je značně nepovedená optimalizace na Pc. Nejenom, že grafika se od té konzolové vůbec nezměnila, ale navíc ovládání na M+K je prakticky nemožné. Myš zafixovaná uprostřed obrazovky? Ani náhodou. To je zbytečný přepych. Chápu, tohle se má hrát s ovladačem, ale když to už jednou vyšlo na Pc, tak dá rozum, že se to bude dát i hrát na Pc, no ne? A co je ještě horší, tak se vývojáři ani nenamáhali změnit ikony tlačítek. Prostě optimalizace je pohroma.  Hodně jsem to zkritizoval, ale i přesto jsem se chvíli bavil (když jsem přešel prvních pár bossů), ale rozhodně to není žádná desítková hra. Obvykle na konci recenze shrnuji co se mi líbilo a co ne, ale tohle byly spíše dojmy ze hry, takže to dnes vynechám.  celá recenze

    Hodnocení čtenáře 5/10

  • Vskutku dobra hra

    Hra: Inquisitor PC
    2. 8. 2014 v 17:50 - Autor: Kamil Hurajt 0

    Mohu za sebe rict jako milovnik starych RPG a klasiky jako BG, ze tato hra me na to ze je od ceskych vyvojaru ohromila, az na nekolik bugu, ktere hra se sebou nese ( napr. pri rozhovoru s inkvizitorem je smycka a nejde se posunout dal ). Je hra vskutku suprova kdybych to mel hodnotit ciselne tak nasledovne:  Rozhovory - 10 Pribeh - 10 Rozmanitost - 10 RPG prvky ( kouzla, nastaveni, postavy ) - 9 Grafika - 7 Ackoli grafika neni nejuzastnejsi, mohu rict ze postavy, prisery, a celkove prostredi pusobi dostatecne dobre aby si clovek hru radne uzil. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 9/10

  • Při dohrání Assassins Creed III jsem byl zklamaný slabším příběhem, malou akcí a o hrdinovi nemluvě. Následující pod díl Libertion mě příliš také nezaujal, asi ze zvyku že se mi za ženu hrát nelíbilo. Ale tento díl Black Flag je mým názorem průlomový ve hrách Assassins. Příběh založený na pirátovi, kterému jde jen o peníze a postupem příběhu ze z něho stane osobnost. Hra je založená na neustále akci, prozkoumávání džunglí, hledání zakopaných pokladů, vylepšování vlastní lodi "Kavky" a neustálému boji. Úplný konec příběhu mě dokonce dojal a tudíž se ten to díl. Stává nejlepší hrou jakou jsem hrál. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 10/10

  • Relic delá inovativní strategie a tak tomu bylo i u nástupce strategie Dawn of War. Jenže byly inovace v tomto prípade na prospech hry? Rekneme si nejdriv v čem došlo k zmenam. Žádne stavení základy, duraz na mikro, menší mapy a menší populační limit. Vysledkem je strategie, ktere chybí hloubka a variabilita a ktera obsahuje malo buildorderu. A to je podle mne špatne. Navíc ma hra menší počet jednotek než první díl. I když komunita žije a neco pridelava. Imo první díl je mnohem lepší strategie, i když dvojka není vubec špatna hra. Tady je odkaz na video ktere ukazuje jaky zaber mohl druhý díl mít, ale jaky žel nemá (všimnete si zoomu, leteckych jednotek a velkosti bojište). http://www.youtube.com/watch?v=KzVlpUf7e5w celá recenze

    Hodnocení čtenáře 8/10

  • Last Light je koridorová střílečka s občasnou odbočkou někam do neznáma, která staví na hutné atmosféře Moskvy zdevastované jaderným útokem. Lidstvo se stáhlo do podzemních kobek metra a pomalu přijímá osud ve kterém se neomezeným vládcem naší matičky země stávají kreatury z nichž by se nejednomu fyziologovi tvořily vrásky na čele. A v tomto světě se dostáváte do kůže hlavního hrdiny Arťoma, který po vzoru Gordona Freemana po celou hru necekne ani slovo (proboha PROČ ?!), ale jehož jméno všichni zázračně znají. V jeho kůži se pak vydáváte zachránit zbytky nově vzniknuvší inteligentní rasy, kterou jste vlastně před chvílí vyhubili. A připravte se na to, že to nebude cesta jednoduchá, jelikož je to cesta přátelství, zrady, intrik cesta po svých, drezínou, lanovkou, cesta bažinou, po kolejích, po moskevských památkách. Jestli to bude cesta dlážděná hektolitry krve nepočetným ale vcelku originálním zbraňovým arzenálem, nebo naopak cesta tichošlápka je pak už jen na Vás. Uvnitř metra budete sledovat kulturní, názorové a hlavně vojenské rozbroje už tak nepočetného obyvatelstva, které si z poselství svých předků bere evidentně jen to nejlepší. Na povrchu pak budete skrze plexisklo ochranné masky obdivovat "krásy" rozpadlé Moskvy a sledovat život jejich nových obyvatel. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 8/10

  • Úžasně odvyprávěný příběh, skvělá hra. Každý by si ji měl zahrát a hlavně dohrát!! celá recenze

    Hodnocení čtenáře 10/10

  • Valiant Hearts je hodně zajímavá hra. Nenazýval bych to adventurou říznutou plošinovkou, ale spíše naopak - je to plošinovka s jednoduchými adventurními (a občas i akčními) prvky. Marně v paměti pátrám na jméno, ke které hře to nejvíc připodobnit, napadají mě hodně historické Manic Miner (v nutnosti vyřešit primitivní úkoly a dostat se tak z obrazovky) a místama i Lost Vikings. V jednotlivé náplni však kouzlo této hry není, jednotlivé úkoly jsou relativně hodně jednoduché, repetitivní a ve druhé polovině místy i otravné. Co se tvůrcům skutečně podařilo, tak zachytit atmosféru první světové války z jiného pohledu, než je obvyklý. Něco podobného jsem zažil v In Flanderen Fields, muzeu první světové války přímo v Ypres. Tam (i zde ve hře) na válku nepohlíží až tak daty jednotlivých bitev, kdo kdy kde válčil a proč, ale naopak se soustředí na vykreslení války z pohledu jednotlivých vojáků či civilních obyvatel. A právě v detailním popisu běžných věcí, které vojáci i civilisté během války využívali, tvoří zásadní edukativní prvek této hry. Po příběhové stránce velice pěkně zpracovaná plošinovka s logickými úkoly ve stylizované, ale hodně zajímavé grafice (jde vidět, že to jde i bez pixel artu), která má špičkovou atmosféru a hlavně v první půlce se pěkně hraje. I přes občasnou otravnost ve druhé polovině stojí za to ji dohrát, nejen kvůli emotivnímu závěru. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 7/10

  • kvalitní simulace mesta

    Hra: Cities XL PC
    15. 7. 2014 v 15:23 - Autor: max 0

    Prakticky nejlepší simulátor mesta a budovatelská hra na trhu. Pokud vás baví planovani mesta a dopravy atd. prijdete si na sve. Simulace prakticky podobna jak v Simcity. Myslím že nove Simcity hodne prvku prebralo prave od teto hry (více mest a vzajemne obchodovani, budovani velkych staveb - v simcity velka dila). Tady jsou odkazy na nejake obrazky a videa at to vidite naživo: http://www.xlnation.net/content/tayra http://www.youtube.com/watch?v=XCgVVFwTYHc   plusy - je to nejlepší hra, živoucí komunita a mody mínusy - ješte nemám velky mesto ale kolem milionu obyvatel nebo driv se vám to začne lagovat celá recenze

    Hodnocení čtenáře 6/10

  • K třetímu dílu téhle série jsem přistupoval dost nejistě. Spustil jí a nečekal žádný zázraky, jen hezky odvedenou střelbu a hratelnost, která po pár desítkách minut omrzí. Divil jsem se, že mě hra baví a hodně, pořád jsem si říkal - "Ještě se podívám tamhle za tu skálu, tady sejmu tohodle snipera, vylezu na jeho místo, vezmu mu součástky a obhlídnu okolí, uložím a vypnu to." - a hodiny utíkaly a utíkaly, sniperů jsem sejmul hned několik a byl o lokaci dál a pak zase. Dvojka mě přestala bavit snad už v první nebo druhý misi (ale když byla na Steamu zadarmo, tak jí mám v knihovničce samozřejmě a asi jí dám znovu šanci) a jedničku jsem hrál ve svý době u kamaráda asi 20 minut a nijak zvlášť mě za srdce nevzala. Pokud si dobře pamatuju, tak ve dvojce se dalo střílet téměř libovolně, jen vás nesměli nepřátelé vidět (a nesměli jste jim střílet přímo u hlavy). Tady už to neplatí, němčouři slyší a AI je dost nevyzpytatelná - bohužel v tom špatném smyslu. Někdy můžete stát nepříteli za zády a pistolí s tlumičem mu střílet mezi nohy a on nic, jindy stačí "spadnout" z vyvýšeného místa a nepřítel 20m od vás to slyší. Co mě ale vytáčelo nejvíc je vyřizování na férovku. Pokud si vás náhodou nepřítel všimne (a že někdy můžete stát 10m od něj a nevidí vás, protože jste "ve stínu"), chvíli mu trvá, než začne střílet (v šoku, odjišťuje zbraň, nebo co to má být - to je ok, alespoň máte šanci zakročit), ale bez toho, že by vydal jedinou hlásku a vystřelil jedinou kulku, tak zalarmuje svoje kamarády na druhym konci mapy. Načtu hru, opět mne mojí nešikovností zpozoruje ten samý voják, přiskočím k němu, zpacifikuju ho a protože v okolí nikdo není a on nestihl vystřelit, tak jsem eliminoval hrozbu a nikdo o mě neví - tak by to mělo být...jenže moc často se tak neděje. Ve výsledku tak díky AI, od které nevíte, co máte čekat, budete co pár minut ukládat (což je dost otravný a když tušíte, že vám hra tímto způsobem hází klacky pod nohy a není to jen vaše chyba, tak to i podstatně kazí zážitek). Nepochopitelný jsou taky reakce na výbuch - zatímco nácek, co nevydal ani hlásku dokáže zalarmovat celou mapu, tak můžete odpálit kanon, auto, tank a zaregistruje to pár nepřátel, zkoumat se to vydá jeden dva a po minutě je to přejde a vrátí se zpátky (a je jedno, že v okolí leží 5 mrtvol, vubuchlej tank a polovina mapy je posetá mrtvolama a prohání se na ní akorát vítr). Nemůžete tak hrát stylem "udělám řach", nepřátelé se seběhnou, začnou vyšetřovat, co se stalo, na původních místech jich zůstane pár a vy budete moct tiše proklouznout. Ani příliš "měnit" pozice jednotlivých nepřátel. Jasně, můžete hodit kamenem, čímž "takticky" odlákáte pozornost publika (pokud se vám nechce házet a máte duši pyromana, můžete k podobnému účelu použít křesadlo), jenže pokud už se někdo obtěžuje a opustí svůj flek, aby šel situaci prověřit, za chvíli je zase na svym místě. Ale to bych asi chtěl moc, tohle je taková jednodušší "simulace" snipera. I tak mě hra hodně bavila. Mohla za to zejména častá změna - každou chvíli jiné prostředí, jednou vesničky uprostřed skal, pak noční inflirtace do pevnosti, potom za denního světla do pouštního města - člověk by nevěřil, kolik toho autoři vyždímali nápaditýho ze zaprášený Afriky -  díky tomu hra neomrzí, protože s prostředím se mění i určitým způsobem styl hratelnosti. Jednou je to pouze plocha, kde se musíte s puškou ohánět, pak se přidá vertikalita, příště členité uličky. Prakticky každou misi se vám taky odemkne nějaká nová výbava. Grafika je pěkná, ale ničím výrazně nepřekvapí. Někdy je hezky detailní a autoři si s prostředím celkem vyhráli (zejména první polovina lokací), jindy takový průměr. Ale všechno se to hýbe hezky, pokud nezapnete supersampling a spokojíte se s obyčejným antialiasingem (čert ví, co je to za režim), tak si na trochu lepším PC užijete krásných 60+FPS. Jen bych občas čekal o něco ostřejší textury, vyhouply by hru o třídu výš. Taky animace si o plynulosti můžou nechat zdát. Za celých 8 hodin jsem snad neslyšel němčinu - možná, že v cutscénách byla, ale to bych si snad všimnul - slavné "Achtung granate!" a jiné průpovídky soudruhů strýčka Dolfiho jako v legendárních COD se tak nedočkáte. Nepřátelé nemluví - žádné výkřiky, snaha o koordinaci a oznámení nebezbečí svým kolegům, všichni jsou němé ovečky, co maximálně zachraptí, když jim vytrhváváte ohryzek z krku, jinak se domlouvají čiště telepaticky (a občas možná očima). Že jste v nebezpečí tak poznáte maximálně podle toho, že vám zčervená minimapa. Z mýho pohledu to hře dost ubližuje a ubírá na atmosféře. Pokud si představím situaci, kdy vás spatří nepřítel, skrčí se za první překážku a na svý kumpány okolo začně pokřikovat: "Sniper, sniper!" a ukazovat vaším směrem, vy rychle přilepíte oko k optice, zamíříte, bum a hrozba eliminována, stáhnete se pryč, zatímco nepřátelé ostražitě a obezřetně obhlížejí okolí, jelikož nestačili řádně zaregistrovat, kam že to jejich nyní již bývalý kamarád ukazoval, tak je to se situacemi, které jsou ve hře, nesrovnatelné. Chování prostředí taky není žádnej zázrak, když už máte trávu využívat jako kryt, čekal bych, že bude nějak výrazněji a líp interagovat s postavou (autoři přece hru tlačí do next-genu) - nechápu, že to, co uměl už první Crysis před 7 lety, kde tahle fíčurka vypadala zatím vůbec nejlíp (přestože jsem si v době vydání říkal, že to vypadá trošku srandovně a za 2-3 roky to bude o něčem jinym), neumějí hry o generaci a půl dál... No, ve hře, kde se máte schovávat a pomáhá vám k tomu stín, bych mimo jiné čekal, že půjdou "odstřelovat" světla - ovšem jdou ničit jen "lucerny" a reflektory na věžích (což máte pokaždý, když se tahle radost v lokaci objeví, jako nepovinnej úkol). Stejně tak s bednami s municí a výbušnými sudy - někdy vypadají jako že by se daly využít k explozi, ale střelba jim nic neudělá (prostředí je zkrátka podobně nevyzpytatelný jako AI) - jen těm, co vám označí dalekohled (a pak že Google Glass jsou novinka, tss...). Což je další věc, kterou vám hra dává leccos najevo - někdy se vám již označení nepřátelé "vytratí" a musíte je označit znovu (Tak přece jenom Google Glass mají větší paměť, že jo) - nikde ale není, že můžete označit jen určitý počet. Takže nejde si vylézt na nějaké pěkné místečko a "naklikat" si do dalekohledu všechny nácky, protože po pár minutách se prostě polovina z nich může (ale nemusí) odznačit. Dost věcí v současnym stavu ve hře jsou opravitelný bugy, bez kterých by hra fungovala lépe a hrála se o hodně lépe - jenže ve hře jsou a těžko říct, jestli je někdo někdy opraví. Sice si dost stěžuju a hodnocení taky není nejvyšší, pravda však je, že tyhle "chyby" má drtivá většina her...jen tady bijou do očí víc než jinde, protože na nich stojí hratelnost. Jak vysvětlíte, že ve hře, kde nepřátele likvidujete z dálky, tak častokrát (ne jednou, dvakrát, ale prostě pravidelně, hra načítá vždy jen kousek lokace a zbytek se dočítá tak, jak jí procházíte) nevidíte nepřátele, který od vás pochodujou ani ne 50 metrů? Dokud nepřekročíte danou neviditelnou linii, tak se nespustí skript a nepřátelé tu jednoduše nejsou - takže potkáte samostřílící kanón, prázdný tábor, co máte inflirtovat, vesničku ala město duchů - a nepřátelé vás zčistajasna objeví ve chvíli, kdy se k nim otočíte zády, nebo vběhnete doprostřed oný vesnice/tábora. Autoři vám sice dali volnost - tu máš lokaci a hraj si - tady jeden úkol, tady druhej, tamhle jedno hnízdo, za rohem další, vem to kudy chceš a v jakym pořadí se ti zamane - ale zároveň předpokládali, že půjdete těma několika cestičkama, který zde předpřipravili. Problém je, že jste v otevřených lokacích a hrajete za snipera (což vývojáři, ačkoli je to jejich už třetí sniper titul, moc nebrali v úvahu) - budete se tedy snažit dostat někde po okraji, nepozorovaně (na což jsou zase na druhou stranu levely krásně stavěné různýmy bočními cestičkami a zkratkami...). Jenže až ve chvíli, kdy vyklidíte půlku města a 3x vlítnete do respawn zóny, zjistíte, že autoři to původně mysleli hlavním vchodem. A tak jste prostě nemohli z tý nejvyšší věže ve městě vidět, že okolo onoho hlavního vchodu se to hemží náckama, protože jste neprošli kolm jejich laserových čidel zde umístěných a oni tak mohli být ještě v klidu na kafíčku, pač si mysleli, že jim nic nehrozí a jejich oáza je v bezpečí. Trochu prostě zamrzí, že si nemůžete víc vyhrát. Nakonec většinu pokročilejších možností, který jsou ve hře (tak nějak napůl díky výše zmíněnému, slušelo by se dodat), využívat nebudete, protože výsledek jejich použití je dost nejistej. Takže ve finále skončíte s dalekohledem, sniperkou a budete čekat na hluk prolétajících letadel nebo jinej kravál a pokud to nepůjde, čapnete do ruky svojí žalostně nepřesnou pistolku a půjdete s ní nepřátele uštípat k smrti a když se vám připletou pod ruku, tak s nima provedete nějaký brutální zákrok, u kterého chybí krev a jakákoli zranění, takže vůbec nevypadá brutálně, ale spíš vtipně. I tak vás hra bude nějakým podivným způsobem hrozně bavit (to spojení je tu opravdu výstižný) a nebude vás chtít pustit. Autoři křičí next-gen, já říkám, že od her z dob prvního dílu příliš nepokročili - jenže i tak je to bžunda. Pro mě od SpecOps The Line (což je už 2 roky) nejzábavnější akce i přes ty tři pytle chyb a nedomyšleností. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 7/10

  • Nový svěží dech

    Hra: Wolfenstein: The New Order PC
    13. 7. 2014 v 16:06 - Autor: nero 0

    Po dlouhé době vynikající 3D akce. Těším se na pokračování.  celá recenze

    Hodnocení čtenáře 8/10

  • Podruhé se tvůrci z Kheops Studios rozhodli vrátit na Verneův Tajuplný ostrov. A stejně jako v prvním díle jde o klasickou, pohodovou a relativně jednoduchou adventuru zapadající do obvyklého stylu tohoto studia. Stejně jako v prvním díle je hlavní náplní procházení po ostrově, řešení puzzlů, ale hlavně sbírání a kombinování předmětů v inventáři. Tím jde ve šlépějích schémat a způsobů řešení nastavených v prvním díle. Tahle hra se určitě neřadí ke špičkám ve svém oboru, ale je ideální na rozptýlení dlouhých večerů. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 7/10

  • Výkonost Hry

    Hra: Far Cry 3 PC
    30. 6. 2014 v 07:44 - Autor: Dominik Volařík 0

    Podle mě je hra Far Cry 3 je jedna z dalších skvělých her od firmy Ubisoft Sparkel. Takže se dá zařadit mezi herní velikány Ubisoftu jako jsou hry Assassins Creed, Watch Dogs atd. Podle mě je to nejlepší hra ve své době, ale nedá se říct že nic nejde vytknout. :D celá recenze

    Hodnocení čtenáře 10/10

  • super

    Hra: Arma 3 PC
    27. 6. 2014 v 14:30 - Autor: Matyáš Lampart 0

    fakt ultra hra ale jen mě vadí problikávání nebe jinak super super ultra jak sem předpokládal ,hlavně si můžete vytvořit mise v(menu)proste super. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 9/10

  • Tvůrci z Telltale se pokusili navázat na legendární sci-fi sérii z přelomu osmdesátých a devadesátých let epizodickou adventurou. A dílo se jim skutečně vydařilo. Dokázali totiž zachovat unikátní atmosféru, napsat zajímavý scénář, který by klidně mohl být námětem pro čtvrtý film. Jednotlivé epizody (mě se nejvíce líbily třetí a čtvrtá) jsou zhruba dvouhodinové a nemají nějaké náročnější puzzly, většina hry se odehrává na bázi zajímavých a do prostředí vhodně zasazených dialogů a používání předmětů. Obtížnost je spíše jednodušší, grafika správně šílená, dabing vydařený. Největším záporem je asi neohrabané ovládání. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 7/10

  • Bigby je zpět a s ním i další díl hry The Wolf Among Us Episode 4 In Sheep´s Clothing od tvůrců Telltale Games. Oproti tomuto dílu nám Epizoda 3 která nese název Crooked Man nabídla napínavý,akční děj kde se něco dělo to se oproti Epizodě 4 říct rozhodně nedá jednoduše řečeno Telltale Games tuto epizodu odfláklo a to tím myslím ˇˇdoslova´´. Na to že Telltale na této epizodě pracovalo něco přes 2 měsíce tak se v ději nic moc neposunulo. Jak se asi všichni shodneme Telltale si nechává vše nejlepší nakonec. Kdybych měl shrnout celou epizodu 4 tak bych se ani moc neupsal epizoda nás hodí tam kde epizoda 3 skončila.Přímo k Bigbymu na gauč ano, nejmín 6 minutová povídačka jak doktor vyjímá kůlky pak povídačka s prasetem jestli ho Snow pošle na farmu,Pak žena která chce vypovídat a vlastně vám nic neřekne protože ´´její rty jsou zapečetěny´´. Jediným plusovým dějem aby hráči dohráli epizodu je to že Bigby zjistí kdo je vlastně ten Crooked Man. Málem jsem zapoměl akce se dočkáte až někde v půlce hry která trvá maximálně pár minut. Co mě nejvíce dostalo bylo zakončení epizody Telltale si nedělá servítky ukáže záporáka a cvakne to v tom kde by to mohlo být právě nejzajímavější. Verdikt?  Velice podprůměrná epizoda kde se nic jiného neřeší než to jestli prasátko a Toad nepůjdou na farmu. Budu se sice opakovat ale pravej pařan se uzívá k smrti. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 5/10

  • Více než rok po vydání Borderlands 2 na všechny hlavní platformy jsme se dočkali oznámení portu na poslední handheld od Sony, PS Vitu. Informace vzdubila pochopitelně hodně zájmu a zároveň i otázek, které můžeme konečně zodpovědět. Nemá smysl znovu popisovat a hodnotit hru samotnou. Borderlands 2 zná snad každý a pokud ne, recenzí a videorecenzí se po internetu válí spousty. Ano, jedná se o skutečný port Borderlands 2, nikoliv o nějaký odlehčený spin-off, jako tomu bylo například s Call of Duty. A od toho se vše odvíjí. Jediného škrtu se dočkal coop mód, který tu naštěstí sice je, ale pouze pro dva hráče a nikoliv 4, jako tomu bylo na PC a obývákových konzolích. Pojďme se proto raději podívat na port samotný. Co se povedlo? Tak především se povedlo portovat Borderlands 2, hru s otevřeným světem, téměř nekonečným množstvím zbraní, spoustou lokací, nepřátel a tak dále na handheld. Majitelé Vity dostali možnost obohatit si svoji sbírku o AAA hru, která nabídne obsahu na stovky hodin a to není vskutku málo. Kladně bych hodnotil i vzhled hry. Vizuál se pochopitelně musel podrobit možnostem kapesní konzole a náročná grafika tahaná přes tunu vrstev efektů doznala určitých redukcí. Ve výsledku však ostudu neudělá a na "malém" displeji se na hru nedívá vůbec špatně. Trochu jsem se obával, když jsem prohlížel nekvalitní screenshoty na internetu, navíc zobrazované na monitoru s mnohem menším DPI, ale nakonec jsem zklamán nebyl. Povedené je i ovládání. Vita nemá tolik kláves, jako gamepad na konzoli. Jmenovitě chybí tlačítka R2 a L2, rovněž analogové páčky nejdou stisknout. To Vita supluje pomocí dotykové obrazovky a zadního touchpadu. Naštěstí se dá ovládání volně nastavovat v menu, takže jsem na zadní touchpad byl schopen dát ty nejméně používané funkce, a v tu ránu bylo po jakýchkoliv problémech. Cross-safe s PS3 jsem neměl možnost vyzkoušet, ale majitele konzole určitě potěší. A k nemalé radosti přispěje i cena, která je na hru podobného ražení příjemně nízká. Co se povedlo už méně? Nemá smysl chodit okolo horké kaše. Už před vydáním vyskakovaly na povrch informace o tom, že hra nemá zrovna stabilní framerate. Pravda je taková, že na proklamovaných 30 fps si sáhne opravdu málokdy, jen v těch nejvíc koridorových pasážích bez větších detailů. Ze začátku mi to nijak nevadilo. S klávesnicí a myší bych se označil za poměrně schopného hráče a na PC vyžaduji u FPS her dokonale plynulý chod. Jak nedosáhnu alespoň na 60 fps, tak je zle. S gamepadem jsem ale nešika a tak mi nějaké to kolísání ze začátku ani nevadilo. Jenže když jsem splnil veškeré postranní úkoly a nastal čas vyrazit na loď kapitána Flinta (jeden z prvních skutečných bossů), začal framerate v detaily poseté lokaci se spoustou AI klesat k něčemu, co bych subjektivně hodnotil jako 15 fps a to bylo moc už i na mě. Na obranu Iron Galaxy Studious musím říci, že Borderlands 2 není rozhodně první (a nejspíš ani poslední) hrou, která obdobnými problémy trpí. Třeba všemi tolik opěvovanému Uncharted: Golden Abyss naměřili pánové a dámy z Digital Foundry během přestřelek poklesy pod 20 fps. Po většinu času běží Borderlands 2 na vitě přijatelně. Zda jste ochotni akceptovat úlety v některých náročnějších pasážích je už na každém z Vás. Dalším úskalím jsou nahrávací časy. Pokud přecházíte mezi dvěma velkými lokacemi, stihnete si pomalu uvařit a vypít kafe. Menší lokace zaberou nějakou tu půl minutku v nejlepším případě. Časy daleko přes minutu nejsou však výjimkou. Poslední věcí, kterou bych portu Borderlands 2 vytknul, je pohyb v ingame menu. Mám na mysli obrazovku, ze které je přístupný inventář, strom schopností, questy atd. Z nějakého důvodu je silně zalagovaná a doufám, že to vyřeší budoucí patch. Jak je to s DLC? Pokud jste se o port Borderlands 2 pro PS Vitu zajímali, jistě Vám neunikla zpráva o tom, že bude zahrnovat některá už vydaná DLC. A skutečně tu jsou, konkrétně máte k dispozici 2 nové kampaně a 2 nové hratelné postavy. Jen nikdo dopředu neupozornil, že nejsou na kartě s hrou samotnou. Pokud si v krámě Borderlands 2 koupíte, dostanete kartu se základní hrou a kód, který Vám slibovaná DLC zpřístupní. Ty si však musíte stáhnout a naistalovat na vlastní paměťovou kartu. Dohromady se jedná o necelé 2 GB dat, takže si připravte místo a obrňte se trpělivostí, protože celý proces chvíli potrvá.  Suma sumárum Borderlands 2 na Vitu je titul, na který jsem čekal od pořízení handheldu samotného. Konzoli používám především když jsem na cestách a chyběla mi hra, která nabídne stovky hodin zábavy. Ne všude mám přístup k internetu a kupovat singleplayerovky s kampaní na 4-6 hodin za cenu přes tisícovku, to je pro mě drahá zábava. Z tohoto hlediska jsou Borderlands 2 darem z nebes a i když port trpí nepopiratelnými problémy, z nichž ty nejpalčivější s největší pravděpodobností nevyřeší ani žádný budoucí patch, koupě nelituji.  celá recenze

    Hodnocení čtenáře 7/10

  • Deadfall Adventures

    Hra: Deadfall Adventures PC
    4. 6. 2014 v 22:19 - Autor: pan.chytry 0

    Hra Deadfall Adventures mě příjemně překvapila. Po spuštění hry a chvíli samotného hraní jsem měl jakýsi nemastný neslaný pocit. Ač se jedná spíše o jakousi střílečku, souboje mi zpočátku připadaly hrozné. Asi jsem už zmlsaný po těch všech realistických Crysis, Call of Duty a Battlefield her. Hra mi připadla jako vytvořená tak před pěti lety a svým zpracováním působila dost amatérsky. Jak jsem již napsal, jedná se primárně o střílečku i když bych doplnil, že atmosféra hry je ve stylu Indiana Jones her. Tedy není to čistá střílečka s vymakanými pricnipy, ale jakási výpravná hra za dobrodružstvím do nitra chrámů plných hádanek a rébusů. Hru jsem první cca půl hodiny až hodinu hrál jen z čisté zvědavosti a pranic se mi na ní nelíbilo. Zastaralá grafika, relativně nudná inteligence nepřátel a špatně zpracované souboje to vše mi hru jakýmsi způsobem zošklivovalo a hodnotil bych jí tak 5/10. Pak jsem nějak neměl co hrát a ke hře jsem se vrátil. Hrál jsem hrál a hrál a najednou mě hra pohltila. Bitky se staly o něco zajímavější, rébusy se mi moc líbily a ač byly převážně jednoduché a jejich systém se opakoval, přesto jsem to bral jako zajímavé zpestření mezi střílením. Koutkem oka jsem začal sledovat i příběh a začala mi být sympatická má souputnice, která vás celým příběhem doprovází. Když jsem hrál dál, začal jsem objevovat, že tato hra je vlastně dobrá. Z relativně nezajímavého začátku, kdy procházíte jakýmsi chrámem, jsem se najednou dostal do zamrzlých hor, pak do podzemí plného lávy a strojů zkonstruovaných nepřáteli, pak do džungle, zkrátka rozmanitost prostředí se najednou ukázala ohromná, což jsem vůbec nečekal. Samotná hra nenudí. Je účelově a koridorově vystavěná a všeho je tak akorát a když už by to začínalo nudit tak přijde něco nového. Hádanky jsou také zajímavé a celý příběh také super. Předchozí řádky jsem psal cca v polovině hry a mohu i po dokončení hry potvrdit, že hra je velmi dobrá. Grafika v porovnání s AAA tituly poněkud horší, to samé celková hratelnost, ale přesto to vůbec nevadí a hra se super hraje. Až asi na dva zákysy, kdy jsem se nemohl dostat dál, jsem hru hrál jedním dechem a pořád mě bavila. Některé moderní hry napozlátkované super grafikou tak dobré vůbec nejsou a určitě doporučuji k zahrání. Dlouho jsem zvažoval, jestli nedát hře 8/10, ale nakonec i přesto, že jsem se velmi dobře bavil nechávám o bodík níže. Určitě doporučuji si zahrát. celá recenze

    Hodnocení čtenáře 7/10

Novější 1 2 3 4 24 Starší

Hodnocení uživatelů

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.