Kdo v minulém roce sledoval nezávislou herní tvorbu, tomu musela nezávislá pětice v Best of 2011: Nejlepší indie (nezávislá) hra připadat jako pokus o vtip. Pochopitelně, že jsme vybírali z toho nejlepšího – zavděčit se tím všem je však nemožné. A tak jsem si řekl: „Zkusme to… zkusme se zavděčit všem, ať už jsou to nadšenci do nezávislých her nebo jen náhodní kolemjdoucí. Zrekapitulujme si celý rok 2011 a v článku vypíchněme všechny důležité indie tituly, které by naši čtenáři buď už měli znát, nebo by si je měli nově zahrát!" „Skvělej nápad, Marku,“ povídá Petr, „napíšeš to?“

Plošinovky jsou sice podžánrem akčních her, ale jejich současná podoba je natolik rozmanitá, že nám přišlo líto srovnávat jejich zástupce s hrami typu Battlefield 3 nebo Batman: Arkham City. Na první pohled totiž nemusejí tyto hry působit moc komplexně nebo originálně, nicméně jejich síla tkví v tom, co je na hrách odjakživa nejdůležitější - v zábavě a hratelnosti. Vybrat pět nejlepších plošinovek roku 2011 nebylo tak snadné, jak by se mohlo zdát. I v této oblasti vyšla celá řada zajímavých her a několik mobilních a indie titulů jsme z nominace vyřazovali s těžkým srdcem. Ale o to je finální pětice zajímavější. Vyhlášení vítězů se ujal starý Amigista Martin Bach...

Možná jsou ta čísla zarážející, ale to není důvod o nich nenapsat. Zvlášť pokud někdo tipuje, že herní vývojářství je povolání snů na celý život. Ono není. Budete nejspíš překvapeni, ale ve skutečnosti tohle zdánlivě spektakulární zaměstnání v průměru končívá po pěti letech aktivní kariéry. A pokud se před dvaceti lety výpovědi z firem počítaly ve stovkách, dnes odchází z herního průmyslu každý rok osm tisíc vývojářů. Osm tisíc! Právě o tom, že herní vývoj již dávno není obor snů, je dnešní článek.