Na začátku stál nesmírně úspěšný kickstarterový projekt, který hrál na notu „vzpoury chudých.“ Proč si kupovat „drahé“ konzole od „zlých“ společností, kdy můžete mít něco od hráčů pro hráče, zcela svobodnou konzolovou platformu, která běží na Androidu a nabídne plnohodnotnou zábavu u televize za zlomek ceny? Nemálo lidí poukazovalo na fakt, že Ouya slibuje jen hraní portovaných mobilních her na velké obrazovce a do toho slibuje utopistický svět, v němž budou vývojáři vytváře plnohodnotné exkluzivity na hardware horší, než jakým disponovala pozvolna končící generace konzolí. Apel a sliby ale pro Ouya získaly úžasných 8,5 milionů dolarů na Kickstarteru.
Výsledek? Když budu citovat naší recenzi konzolky od Michala Rybky: „Ne, nechápu, proč se tvůrci rozhodli udělat konzoli blbou jako briketa.“ Stranou dejme mizerné dílenské zpracování, které pramenilo z nutnosti držet náklady nízko. Ouya neuměla nic, co by neuměl v oblasti her váš mobil či tablet, partyzánská distribuční platforma se stala cílem několika podvodníků a hlavně většina her na Ouya byly porty a ještě k tomu mizerně udělané. Ouya nezvládala být domácím multimediálním centrem a jako herní zařízení je prachmizerná. Špatné prodeje her z Ouya logicky vedly k mizivému zájmu vývojářů, kteří by při tvorbě exkluzivit splakali nad výdělkem (viz článek).
zdroj:
tisková zpráva
Ouya v roce 2013 získala pro další expanzi dvě výrazné půjčky v hodnotě několika desítek milionů dolarů pro další transformaci, která zastaví děsivý pád z utopie do bankrotu. Součástí restrukturalizace dokonce bylo totální popření ideje, s níž uspěla. Ouya měla opustit produkci hardwaru a zaměřit se na fungování jako distribuční platforma (čti zde), což se už tehdy zdálo být v konkurenci Google Play a Amazonu jako sebevražda. Předsedkyně společnosti Julia Uhrman sice hovořila o tom, že Ouya je o hraní u televize a ne hardwaru, ale spíše to znělo jako zoufalé uklidňování sebe sama.
Loni ještě došlo k uzavření smlouvy s Xiaomi na distribuci obsahu z Ouya na jejich set-top boxech a letos získala společnost dalších 10 milionů dolarů od čínské komerční skupiny Alibaba, která chtěla obsah Ouya dostat taktéž na set-top boxy a další multimediální zařízení. Jenže ucpávání dluhových děr zjevně není dostatečné a Ouya sama prostě dost financí neprodukuje. Zpráva Julie Uhrman pro akcionáře je strohá: „Vzhledem k časovému rámci, který nám investoři dali na splacení dluhu bude tento proces rychlý. Chceme najít zájemce do konce měsíce.“ Je jasné, že minimálně jeden z investorů už má dostat dle plánu své peníze zpátky a není odkud brát. Cílem je tedy co nejdříve (tedy levně) firmu prodat a z výdělku zaplatit co nejvíc z dluhů.
zdroj: Archiv
Podle Fortune ve zprávě stojí: „Snažíme se získat co nejvíce investorského kapitálu. Věříme, že jsme vytvořili něco skutečného a cenného. Stále čtu tweety a emaily od našich fanoušků, kteří na Ouya hrají každý den a nás katalog má nyní přes 1000 aplikací a 40 000 vývojářů. Máme největší knihovnu Android obsahu pro TV (pořád víc, než Amazon) – hurá!“ Optimismus čišící ze zprávy zní už poněkud křečovitě a nějaký zlý jazyk by mohl poznamenat, že je hezké, jak Uhrman čte maily od fanoušků, kteří na Ouya hrají, asi jich nebude tolik, aby to nešlo stíhat vedle šéfování milionové společnosti.
Samozřejmě, vše může být jen drb, na oficiální vyjádření Julie Uhrman se čeká, nicméně server Fortune nepatří mezi weby, které se zabývají spekulací. Navíc, už více, než rok je jasné, že Ouya je až po uši v problémech a neví, kam dál. Není se čemu divit, pokud v roce 2012 vypadalo zařízení Ouya zastarale, vzhledem k rozvoji mobilních technologií dnes samotný hardware působí jako smutný anachronismus, který v nemobilní verzi nezvládne to, co moderní tablety a telefony. A Ouya jako distribuční platforma? Na to společnost nikdy neměla dostatečné kapacity, natož sílu konkurovat opravdu velkým hráčům na trhu.
